Steamzine

Steamzine
Ezin českého steampunku

neděle 27. května 2012

Korzet a nitrobřišní tlak

 

3) Nitrobřišní tlak a hluboký stabilizační systém bederní páteře

 

 

Může být korzet prospěšný?

 


U korzetů se často spekuluje o tom, zda by mohly být nějakým způsobem prospěšné. Na tuto otázku bohužel nemohu jednoznačně odpovědět ano nebo ne. Ve zdravotnictví se sice v některých indikacích využívají stahovací pásy nebo jiná zařízení podobná korzetům, ale pokud je člověk zcela zdráv, tak nejenže nic takového nepotřebuje, ale ani mu to moc neprospěje.
Při stahování těla korzetem dochází ke zvýšení nitrobřišního tlaku, což na jedné straně může ulevit od bolestí při onemocněních páteře, ale na druhou stranu to může vést ke spoustě potíží.

 

Nitrobřišní tlak

 


Nitrobřišní tlak (Intraabdominal pressure, IAP) je tlak v dutině břišní. Tvoří ho jednak tkáně, které jsou v dutině břišní uložené (útroby), jednak tkáně, které ji ohraničují (svaly). U dospělých se za normální hodnoty považuje IAP v pásmu 0-5 mmHg.

Hodnoty IAP v určitých situacích
StavHodnota IAP, kterou ještě považujeme za normální
Zdravý dospělý člověk0-5 mmHg
Pacient na JIP, pokud není uměle ventilován5-7 mmHg
Pacient, který je uměle ventilovánDo 10 mmHg
Těhotenství10-15 mmHg
Chronická onemocnění (nitrobřišní tumory, jaterní cirhóza; obezita)10-15 mmHg

Nitrobřišní tlak se většinou měří nepřímou metodou, kdy se měří tlak v močovém měchýři po instilaci určitého množství sterilního fyziologického roztoku. To se dělá na jednotkách intenzivní péče po poraněních dutiny břišní nebo po operacích, když je podezření, že by IAP mohl být nebezpečně zvýšen. Při setrvalých hodnotách nad 20 mmHg už může docházet k selhání některých nitrobřišních i mimobřišních orgánů. Ale už i hodnoty mezi 12 a 20 mmHg mohou mít vliv na prokrvení vnitřních orgánů.

Různé situace, kdy dochází ke zvýšení nitrobřišního tlaku
PatologickéFyziologické
Při poklesu poddajnosti břišní stěny
  • Nadváha nebo obezita
  • Umělá plicní ventilace
  • Onemocnění plic
  • Krvácení do břišní stěny
  • Břišní chirurgie se sešitím břišní stěny pod tahem
  • Hluboké popáleniny břišní stěny
  • Aj.

Při nádechu
Při kašli
Při tlačení na stolici
Při zvedání těžkých předmětů
Při zátěži
V těhotenství
Při stlačení břicha nebo spodní části hrudníku
Poloha vleže na břiše
Aj.


Při vzestupu nitrobřišního objemu
  • Nádory v břišní dutině
  • Ileus, volvulus
  • Vnitřní krvácení
  • Vzduch v dutině břišní (např. při protržení střeva nebo žaludku)
  • Nitrobřišní infekce
  • Ascites
  • Peritoneální dialýza
  • Aj.

Při zvýšené propustnosti cév a současném nadbytku tekutin (podaném nitrožilně)
  • Mnohočetné transfuze
  • Systémový pozánětlivý stav
  • Porucha acidobazické rovnováhy
  • Aj.


O kolik zvyšuje hodnoty IAP stahování korzetem, jsem bohužel nikde nevyčetla. Dr. Ann Beaumont udává, že skutečná výše vnějšího tlaku, který může být při stahování bezpečně tolerován kdykoli je okolo 0,5 libry na čtvereční palec. U korzetu, který by měl průměrný obvod 20 palců a výšku 8 palců, by byla plocha 160 palců. Tlak by zde tedy byl 80 liber. S postupným tréninkem se tolerance pravděpodobně zlepší na více než 96 liber tlaku. Dnešní ženy mají tendenci cítit se pohodlně při 30 - 60 librách tlaku. Během éry pevného šněrování bylo pravděpodobně docela obvyklé 50 - 80 liber. Riziko poškození orgánů pro průměrně stavěnou ženu je až při vnějším tlaku nad 200 liber, který by už mohl mít vliv na krevní oběh v orgánech.

Pozn.: 1 libra = 0,5 kg
1 palec = 2,5 cm

To je velmi zajímavé tvrzení, jenže počítá jen s jakousi nejobvyklejší postavou. Pokud se vyskytne postava atypická, máme tu problém. Počítáme jen s plochou korzetu, ale ta může být stejná i u dvou značně rozdílných postav.

Př. První korzet bude mít průměrný obvod 36 palců a výšku 8 palců
Druhý korzet bude mít průměrný obvod 24 palců a výšku 12 palců

V obou případech tedy bude plocha 288 palců čtverečných a při tlaku 0,5 libry na čtverečný palec nebude překročena ona alarmující hodnota 200 liber. Jenže v případě prvního korzetu tu máme malou obézní ženu, korzet druhý byl ušit pro ženu, která je vysoká a štíhlá. U baculky tedy tlakem 144 liber budeme tvarovat hlavně velké množství tuku, u štíhlé ženy se při stejném tlaku zřejmě nevyhneme působení na vnitřní orgány a žebra.

Závislost intraabdominálního tlaku na Body Mass Indexu
(BMI = hmotnost [kg]/výška [m2])
BMIIAP
24 (normální hmotnost)5,1 ±1,2 mmHg
52 (obezita 3.stupně, cca 70 kg nad normální hmotnost)13,2 ±0,5 mmHg



Hluboký stabilizační systém bederní páteře

Pro stabilizaci páteře (zejména jejího bederního úseku) jsou rozhodující hluboko uložené trupové svaly, a to hlavně příčný sval břišní, svaly pánevního dna, bránice a krátké hluboké svaly zad. Pro všechny tyto svaly dohromady se používá název Hluboký stabilizační systém (HSS). Fungují společně jako jedna funkční jednotka a dysfunkce jediného z nich znamená vždy dysfunkci celého tohoto systému. Jsou to vlastně hluboké svaly, které obklopují ze všech stran břišní dutinu.
HHS se uplatňuje jako významný prvek v držení těla a zajišťuje dynamickou stabilitu páteře. Jeho funkce je významně provázána s funkcí dechovou.
Bránice odděluje dutinu břišní od dutiny hrudní. Je to hlavní dýchací sval. Relaxovaná se kopulovitě vyklenuje do dutiny hrudní. Její svalová kontrakce vede k nádechu. Při tom se oplošťuje a vyvolává shora tlak na polštář břišních orgánů. Tento tlak se přenáší až do pánevní oblasti. Aby nedošlo k výhřezu pánevních orgánů, kontrahuje se současně s bránicí koncentricky i svalstvo pánevního dna. Je to, jakoby proti sobě působily dva písty, jeden shora a druhý zdola. Díky tomu se obsah břišní dutiny rozpíná do zbylých směrů, tedy do stran, čímž se aktivuje příčný břišní sval. Krátké, hluboko uložené meziobratlové svaly páteře nastavují držení jednotlivých obratlů vůči sobě navzájem.
Pokud HSS pracuje správně, měl by se nitrobřišní tlak v průběhu dýchání udržovat relativně konstantní. Nitrobřišní tlak významně působí na bederní páteř. Udržuje její segmenty v takové pozici, aby byly chráněny před přetížením. Vlastně páteř podpírá zepředu. Při zvýšených nárocích na zatížení páteře je proto nutné, aby došlo i k adekvátnímu zvýšení nitrobřišního tlaku. To někdy při námaze uděláme podvědomě zadržením dechu, čím se současně kontrahují všechny svaly HSS.
Korzet zvyšuje nitrobřišní tlak vlastně tím, že nahrazuje příčný břišní sval. Stabilizuje tedy páteř a snižuje riziko jejího zranění při větší zátěži (např. zvedání břemene). To je sice fajn, ale při častém nošení korzetu je příčný břišní sval oslabený. Zleniví, protože korzet pracuje za něj. Pokud se pak člověk ve chvíli, kdy není oblečený v korzetu, dostane do situace, kdy jsou větší nároky na zvýšení nitrobřišního tlaku, funkce příčného břišního svalu nemusí být dostatečná. Může tak dojít kupříkladu ke vzniku kýly nebo k výhřezu meziobratlové ploténky. Proto se nošení korzetu nemá praktikovat celodenně a má být doplňováno pravidelným cvičením.
Bohužel je tu ještě jedno úskalí. Lidé, kteří cvičí, sice velice dobře ví, jak posilovat povrchové svaly, ale o tom, jak aktivovat hluboký stabilizační systém, často nemají ani ponětí. I u člověka, který má viditelně vypracovaný svalový reliéf, mohou být paradoxně současně oslabené svaly hluboké. Na to je potřeba myslet. Jinak se může kazit držení těla a vznikat vypouklé bříško (diastáza přímého břišního svalu) a řada dalších problémů, např. bolesti zad a funkční poruchy pohybového aparátu. Doporučuji například cvičení na míči nebo na nějaké nestabilní podložce.

Pozn.: Dolní zkřížený syndrom je svalová dysbalance, při které špatně pracují svaly ve středu těla (břišní svaly, hluboké stabilizační svaly, svaly upínající se na pánev). Dysfunkční svalový korzet (svaly podél páteře, všechny trupové svaly i svaly břicha) se tíhou těla se bortí. Páteř se v bederní oblasti prohýbá dopředu, protože jí to umožní oslabené břišní svaly a zároveň jsou zkrácené vzpřimovače bederní páteře. Pánev není při pohybu dostatečně stabilizována a díky tomu se zbytečně aktivují svaly posturální (čtyřhranný sval bederní, vzpřimovače trupu v oblasti beder), které se postupně zkracují a nabývají převahy. Vzniká bederní hyperlordóza a zvětšený sklon pánve.

a) Slabé svaly:  břišní svaly (mm. abdominis), hýžďové svalstvo (mm. glutei)
 
b) Zkrácené svaly: sv. bedrokyčlostehenní (m. iliopsoas), přímý sval stehenní (m rectus femoris), vzpřimovače trupu, čtyřhranný sval bederní (m. quadratus lumborum) a napínač povázky stehenní (m. tensor fasiae latae).



Použité prameny:
Townsend, G., Levy, F., Crandall, G.: The Relation of Food to Health and Premature Death, Witt Publishing Copany, 1897
Čech, Z.: Svaly hlubokého stabilizačního systému bederní páteře, aneb "vypouklá břicha" u kulturistů, Bodybuilding, 10/2003
Kula, R., Chýlek, V., Liszková, K., Szturz, P.: Abdominal compartment syndrome, Postgraduální medicína 6/2010
Trojan, S.: Lékařská fyziologie, Grada, 1999
Češka, R.: Interna, Triton, 2010
Beaumont, A.: Corseting the Human Body and Medical Advice, Staylace, 2001
Goodwin, E.: Corsets: An Analysis, 1913
Volnohradský, R., Fűgner, D.: Syndrom břišního přetlaku, Abdominální kompartment syndrom, Urologie pro praxi, 1/2006

Publikováno také na: http://ettelea-heri-morna.blog.cz/

Žádné komentáře:

Okomentovat