Steamzine

Steamzine
Ezin českého steampunku

neděle 27. května 2012

Střih a materiál korzetu z hlediska zdraví


5) Volba střihu a materiálu



Chybný střih




V historii byla zaznamenána spousta pokusů, jak korzet zkonstruovat tak, aby co nejvíce odpovídal lidské fyziologii a tím pádem neškodil. Nicméně korzet stále zůstává korzetem a vždy má negativní vliv na organimus. Přesto mohou být některé tvary korzetů méně škodlivé než jiné. Každý styl střihu má svá pro a proti. Různé potíže mohou často působit i drobné chyby ve vypracování střihu, nemluvě o tom, že špatně ušitý korzet nemusí vypadat na postavě pěkně.

Základním pravidlem je, že korzet by nikde neměl vytvářet prudké ohyby a ostré úhly. V takových místech totiž mohou vznikat vysoké lokální tlaky. Ty v případě malého stažení mohou ovlivňovat jen kůži, místní krevní oběh nebo povrchové nervy, při extrémním stažení už bude škoda daleko větší. Například pokud je pas odsazen tak ostře, že je v pasové linii úhel menší než 90 stupňů, může korzet způsobovat zácpu. Prudké zakřivení v křížové oblasti může utlačovat nervy nohou (častěji vlevo díky přirozené asymetrii).

Potíže může působit také nevhodné řešení okrajů korzetu. Správně ušitý korzet by se neměl nikde zařezávat, ani odstávat. Spodní okraj nemá překážet v sezení a horní okraj nemá tlačit a řezat do prsou. Důležité je také to, o kolik korzet ubírá v různých místech. Správně by mělo být největší stažení v pase. Nahoře a dole už se ubírá méně. Špatně konstruované korzety mohou tlačit na močový měchýř a působit častější potřebu chodit na malou. To se někdy objevuje pouze, pokud člověk v korzetu déle sedí. Korzet by neměl ani příliš tlačit na žaludek. Hlavně nesmí nikde vznikat napětí ve svalech. V dobře ušitém korzetu můžete bez potíží uvolněně stát i sedět. Při pravidelném nošení korzetu byste v něm také neměli cítit žádné bolesti. Dalším pravidlem je, že ze tří rozměrů: obvod pasu, obvod pod prsy a obvod boků (ve výši spodního okraje korzetu) musí být na korzetu nejmenší ten první jmenovaný. Jinak by korzet nedržel na svém místě a mohl by po těle cestovat nahoru nebo dolů.

U nás se nejčastěji setkáte s korzety, které se šijí z deseti a více dílů. Takovou klasikou je dvanáctidílný korzet. (Správněji řečeno šestidílný, protože korzet je symetrický a rýsuje se vždy jen polovina střihu.) Počet dílků, respektive kostic zde má význam pro tvarování. U plnoštíhlé postavy lépe zvolit více, než klasických dvanáct dílů. Jinak by pruhy látky byly moc široké a vytvářely hranatý tvar. Kompromisem je umístit do dílů další kostice. Dokonce se tam dají všít tak, že zvenčí nejsou vidět (tzv. falešná kostice) a nekazí estetický dojem. U štíhlých osob může být dílků naopak méně. Snažit se vždy za každou cenu dělat dvanáct dílů a cpát do každého švu kostice je někdy zbytečné nebo dokonce nereálné.



Základní styly




Existuje několik základních stylů korzetů, ze kterých si dnešní zákazník může vybrat nebo si může vyhledat nebo vymyslet něco méně obvyklého. Při volbě střihu by nás mělo ze zdravotního hlediska zajímat, jaký vytváří postoj a jak je tvarován v oblasti pasu.



Základní střihy korzetů

Přední pohled
Výška korzetu

Boční pohled
Hourglass
Underbust

Victorian
Wasp waist, cone, ice-cream cone
Midbust, halfbust

S bend, S shaped, secese, edwardian, Straight front
Stem waist, pipe-stem
Overbust



Viktoriánské korzety stahují pas ze všech stran. Vytváří krásně žensky klenutý podbřišek a díky tomu nechávají více prostoru pro vnitřní orgány, které tlačí dolů a dopředu. Horší jsou korzety secesní, které vytváří plochý přední profil s výrazným poprsím a nepřirozené prohnutí oblasti beder zvýrazňující zadeček. Na extrémní stahování se takový střih nehodí. Může způsobit problémy se zády. Navíc působí větší stres na žaludek.

Tvarování korzetu od pasu nahoru má tři základní varianty. Viktoriánské korzety mají často tvar přesýpacích hodin. Zaoblený tvar poskytuje hodně místa žebrům. To je ze zdravotního hlediska asi nejlepší. Dokonce se to doporučuje lidem, kteří mají citlivý žaludek. Výhodou zde je optický klam, díky kterému pas vypadá stažen mnohem více, než doopravdy je.

Někomu se zdá estetičtější nálevkovitý tvar. Korzet se zeshora hladce kornoutovitě zužuje směrem k pasu. Tento styl není moc vhodný pro začátečníky. Působí totiž větší tlak na žebra a je potřeba si na něj déle zvykat.

Nejnáročnější na nošení je trubkovitý střih, který je vlastně extrémní variantou tvaru přesýpacích hodin. Tento styl zřejmě nikdy nebyl určen na běžné nošení a některé prameny dokonce jeho existenci popírají. Jeho podstatou je to, že maximální zúžení není jen přímo v pase, ale i v malé oblasti nad a pod pasem.

Specialitkou je alžbětinský korzet (Elizabethan). Má kuželovitý tvar s rovnými zády a plochým předním profilem. Jeho postranní části mají spodní okraj nad boky.

Existuje několik zajímavých korzetů, které se šijí z menšího počtu dílů. Uvedu dva příklady. Prvním je ribbon, korzet šitý se stuh. Dělá se jen v nízkém provedení. Má podélné panely, přední, boční a zadní, ve kterých jsou kostice, šněrování a korzetové háky. K panelům jsou příčně přišity stuhy. Je to velmi pohodlný typ korzetu a neomezuje tolik v pohybu jako jiné korzety. Původně to vlastně byl korzet sportovní. Hodí se i na velmi štíhlé postavy.

Pak jsou ještě velmi zajímavé korzety, kterým se říká klínové. Takový korzet má celkem třeba jen čtyři díly a tvarování se dosahuje pomocí různých vsadek a klínků. Je to taková konstruktérská fajnšmekrovina. Takových korzetů zatím běhá po Česku jen málo, ale věřím, že se jich bude postupně přibývat.

Výška korzetu




Další otázkou volby je výška korzetu. Asi nejoblíbenější je výška pod prsa. Nízký korzet neomezuje v pohybu tolik jako korzet vysoký, lépe se něm dýchá a krásně zvýrazňuje poprsí. Dobře poslouží hlavně začátečníkům. Jeho nevýhodou je, že neposkytuje tak dobrou oporu zádům jako korzet vysoký. To se dá řešit vyvýšením jeho horního zadního okraje.

Vysoký korzet ocení zvláště ženy s větším poprsím. Podpírá prsa zespodu a rovnoměrně rozloží jejich váhu. Může tedy ulevit od bolestí zad u velkého poprsí. Tato úleva je však dočasná a po sundání korzetu mohou záda bolet ještě více než předtím díky tomu, že v korzetu zleniví svalstvo.
Spousta žen vyhledává korzety kvůli malému výběru velikostí podprsenek v naší zemi. Bohužel u nás existuje jen pár obchodů, které se specializují na "atypické" velikosti a jejich ceny nejsou zrovna lidové. Proto většina českých žen nosí nejběžnější "univerzální" čísla a zažívá potíže s tím spojené. Je potřeba si uvědomit, že obvod podprsenky by měl být asi o pět centimetrů menší než skutečný obvod hrudníku a košíček by měl být dostatečně velký, aby kostice po celé své délce ležela na kůži a končila až v úrovni podpažní jamky. Zapínání šplhající po zádech nahoru je známkou špatně zvolené velikosti. Píšu to tu také proto, že pokud nosíte nízký korzet, budete si k němu muset obstarat pořádnou podprsenku. Jinak to nebude vypadat dobře.
Pro menší poprsí se hodí výška korzetu do poloviny prsou. Vyšší korzety prsa většinou oploští, ale existují i taková tvarování, kde poprsí vynikne. Vysoké korzety by se neměly nosit při kojení a v pubertě během vývoje prsní žlázy. Telarché začíná mezi 8-13 rokem.

Málo obvyklé jsou korzetové pásy, které slouží k natvarování břišní partie. Sahají jen kousek nad pas a kousek pod pas. Hodí se pro štíhlé ženy s pevným břišním svalstvem. Stahovat se s nimi příliš nedá.



Základní tvary shrnutí:


Díváme-li se na korzet z boku může vytvářet:

Vzadu:

· rovná záda (victorian, elizabethan)

· prohnutí v bedrech (s-bend, s-shaped, edwardian, secese)

Vepředu:

· klenuté bříško (victorian)

· rovný přední profil (staight front; edwardian, secese, elizabethan)

Díváme-li se na korzet zepředu:

Od pasu nahoru:

· Nálevkovité rozšíření (Wasp waist, cone, ice-cream cone)

· Zaoblený tvar (Hourglass)

· Není maximálně stažen pouze pas, ale i pár cm nad pasem a pod pasem (pipe stem, stem waist)

· konfekční tvarování - nemá moc výrazně odsazen pas

Od pasu dolů:

· Zaoblené boky (Hourglass hips)

· Rovnější boky (conical hips)

Výška korzetu:

  • Underbust: Pod prsa.
  • Midbust (halfbust): Tříčtvrteční. Do půlky prsou. Hodí se pro menší prsa.
  • Overbust: Přes prsa.



Materiál




Stahovací móda se šije z materiálů, které málo pruží. Nabídka látek je velmi pestrá a fantazii se zde meze nekladou. Doporučuje se volit materiály, které nejdou moc natáhnout v příčném a v podélném směru. Aby výsledek vypadal dobře, je lepší sáhnout po pevných látkách s větší gramáží. Jsou kvalitnější, korzetiérovi se s nimi bude dobře pracovat a budou déle odolávat poškození. Každý korzet by měl mít nějakou podšívku. Klasikou je bavlněné nebo lněné plátno. Látka i podšívka se navíc zpevňují a znepružňují zažehlením vlizelínem nebo výztužným plátnem, aby vydržely velký tah. Existují i korzety jednovrstvé. Zde jsou kostice a všechny komponenty podšity pruhy další látky. I tohle řešení funguje velice dobře, pokud se zvolí vhodná látka. Látka se nesmí při stahování krčit. Pokud by se na ní tvořily záhyby, mohly by pod nimi také vznikat vyšší místní tlaky a dělat neplechu.

Hodně diskutovanou součástí korzetu jsou kostice. U velké části korzetiérů si začátečníci mohou vybrat mezi kosticemi z plastu a ze spirálové oceli. Plastové kostice musí být pevné. Většinou se používají šíře 8 mm a větší. Uvádí se, že se hodí pouze na stahování měkkých tkání. (Někdo dokonce uvádí, že jsou vhodné jen na stahování do 10 cm, což neplatí už jen z důvodu, že každý máme trochu jinou postavu.) Ve skutečnosti kostice s mírou stažení nemají moc společného. Stahuje se látkou. Kostice pouze drží výšku korzetu a ve spolupráci se střihem umožňují tvarování. Jsou zde proto, aby se korzet neshrnoval a nekrčil do pasu, zpevňují okraje šněrování, pomáhají vytvořit tvar košíčků pro prsa a podpírají je.

Plastové kostice mají jen několik málo výhod. Jsou levné, nenáročné na zpracování a lehké. Někteří korzetiéři je ale do pravých korzetů vůbec nedoporučují dávat. Mají ze všech druhů kostic nejmenší trvanlivost. Hrozí u nich tzv. zlomení kostice, což znamená, že se na kostici vytvoří ohyb, který se už nevrátí do původní podoby. Ohnutá kostice je už pořád nápadná, nejde moc opravit ani nahřáním žehličkou a může bolestivě tlačit. Někdo plastové kostice chválí a tvrdí, že pokud se nesnažíte v korzetu ohnout, nezlomíte je. To u rovných postav může být pravdou, ale ženy se širokými boky a výraznými křivkami mohou kostice zlomit i při minimálním stažení při pouhém obléknutí korzetu.

Spirálové kostice jsou pružnější a poddajnější než plast. Většina lidí o nich také ze zkušenosti tvrdí, že jsou pohodlnější. Nevýhodou je vyšší cena a větší hmotnost. Spirálová ocel je v podstatě stlačená pružina. Má tendenci stále se vracet do tvaru, který jí byl určen. Při obléknutí korzetu obepne vaši postavu, aniž by se zlomila, po odložení korzetu se zase vrací do svého původního tvaru. Umožňuje větší rozsah pohybu v korzetu bez rizika, že by se tím poškodil. Plastové kostice se sice teplem těla trochu natvarují podle vašich křivek, což korzetu přidá na pohodlnosti, ale spirálová ocel je z tohoto hlediska daleko lepší.

Kostice z plátové (pérové) oceli se většinou doporučují až pokročilým nositelům korzetů, tedy těm, kteří jsou na korzet už zvyklí a chtějí extrémně stahovat a formovat žebra. Stahování těmito kosticemi už může docela bolet. Plátová ocel je pevná a méně ohebná než ocel spirálová. Může způsobovat nepříjemné otlaky. Zkušení nositelé korzetů, zvláště ti plnoštíhlí, si ji ale pochvalují. Nemyslím si, že by se nemohla použít do korzetů pro začátečníky. V jednom korzetu se může kombinovat několik druhů a šíří různých kostic podle jeho účelu. Neměl by ani být problém kostice vyměnit, pokud nejsou vyhovující. Do míst, která jsou hodně zaoblená (třeba boky) se hodí spíše spirálová ocel. Plátová ocel je sice pevnější, ale dá se natvarovat tak, aby respektovala lidskou anatomii. Pokud s ní umí korzetiér pracovat a ví, jak ji použít, může v některých místech udělat lepší službu než spirálová ocel, a to i v korzetech, které nejsou extrémně stahovací.

Každý korzet by měl mít alespoň jedno šněrování. Slouží k tomu, aby se stahovalo pomalu a postupně a aby se korzet vůbec dal obléknout. Rozhodně tu není proto, aby měl korzet universální velikost. Stahovací korzety se šijí zásadně na míru, a pokud jsou správně zašněrované, šněrování je utaženo rovnoměrně a mezera mezi průchodkami je po celé své délce stejně široká, popř. tam žádná není, když je korzet dotažen na své stažení. Výjimkou jsou korzety se šněrováním ve tvaru V, kde je mezera schválně nahoře větší než dole.

Zvláštním typem šněrování je tzv. fan lacing. Korzet má běžné průchodky a ještě má navíc v bočních švech všity popruhy, na kterých jsou speciální spony s očky. Šněrovadlo se těmito očky vějířovitě provleče. Šněrování se potom utáhne na základě kladkového mechanismu pouhým zatáhnutím za popruhy.

Pokud má korzet nějaké zapínání jsou to většinou přední korzetové háky. Bývají vyrobeny z oceli potažené plastovou vrstvou, aby nerezivěly. V zahraničí se dají sehnat i korzetové háky pro alergiky ze slitin obsahujících méně niklu. Háky se také vyrábí v několika tvarech a šířích. Do korzetů s rovným předním profilem se dávají háky rovné. Do korzetů s klenutým bříškem se mohou použít háky, které jsou lžícovitě prohnuté v předozadním směru, tzv. spoonky. Pak ještě existují háky kónické (tapering busk). S těmi se u nás moc nesetkáme. Odshora dolů se plynule rozšiřují. Spodní část poskytuje dobrou podporu břichu, horní úzká část má větší flexibilitu.

Háky by měly být dostatečně pevné, aby se nezlomily. Na druhou stranu by ale neměly být ani příliš rigidní, aby netlačily.



Moderní korzety




I v naší zemi se vyskytuje několik korzetiérů, kteří se snaží konstruovat korzety tak, aby co nejvíce odpovídaly potřebám zákazníků a byly co nejvíce pohodlné. Tito korzetiéři netvoří kopie historických střihů, vyhýbají se vytváření korzetových siluet s přehnaným prohnutím zad a snaží se, aby tvar jejich výrobků co nejvíce odpovídal anatomické přirozenosti svého nositele. Nejde o to vytvořit nějaký zidealizovaný nepřirozený tvar postavy, ale pouze zvýraznit skutečné přirozené křivky a vytvořit držení těla velmi blízké normálnímu postoji, tedy respektovat normální postavu zákazníka. Takové korzety se nikdy v historii nešily. Jsou fenoménem dnešní doby. Dnes se u korzetů totiž hlavní důraz klade na jejich pohodlnost a většina historických střihů je nepohodlná a taky pro dnešní ženy dost nevhodná. A to i díky tomu, že máme trochu jinou výšku a tělesné proporce než lidé v minulých stoletích.

Pro tvorbu moderního korzetu je potřeba naměřit docela dost údajů. Např. svislé údaje je obvyklé měřit vepředu, na zádech i na boku. Je lepší nechat se změřit přímo u korzetiéra. Často je nutné i nějaké to zkoušení během šití.

Dobrý současný korzetiér vybírá typ korzetu podle výchozí postavy zákazníka. Měl by být schopný usměrnit vaše požadavky, pokud chcete něco, co pro vás není vhodné. Takový korzetiér vám ze zásady neušije korzet, o kterém si myslí, že by vás mohl poškodit.

Pozn.: Zatímco historické střihy korzetu jsou řešeny tak, že ubírají centimetry kromě boku i docela vydatně vepředu, a pak dělají profil s bříškem nebo naopak ubírají hodně na zádech, a pak vytváří přehnanou siluetu s velkou bederní lordózou, moderní korzety ubírají vepředu i vzadu přibližně stejně a největší výběr mají právě v boku, zbytek se tvaruje tak nějak rovnoměrně. U plnostíhlých postav se novodobý korzetiér řídí podle rozložení tuku a možností dané postavy. Cílem je nedeformovat zákazníkovi páteř. Někteří korzetiéři, kteří se zabývají historickými střihy, dělají velký výběr u zadního středu. Nechávají tam tedy málo místa pro páteř. Při větších staženích potom korzet nejde v oblasti pasu dotáhnout, aniž by se jeho nositel zmrzačil. Někdy se na takovýchto korzetech dokonce při pokusu o stažení kostice zpevňující šněrování v oblasti pasové linky deformují, boulí a protáčí kolmo k látce. Nejsem sice odborník na rýsování střihu korzetu, ale domnívám se, že při extrémních staženích by měl být zadní díl v oblasti pasu dostatecně široký, aby poskytoval dostatek prostoru pro páteř (i pro kostici). Toto většina historických střihů nesplňuje.

Použité prameny:
  • Beaumont, A.: Corseting the Human Body and Medical Advice, Staylace, 2001Goodwin, E.: Corsets: An Analysis, 1913
  • Sundaymorning, Ettelëa heri morna, HannahB Fashion, Monique´s corsetry, Riwaa Nerona, Black Dahlia

Publikováno také na: ettelea-heri-morna.blog.cz




Hourglass
Wasp waist
Stem waist


Viktoriánský korzet
Secesní korzet, S-shaped
Alžbětinský korzet, Elizabethan

Žádné komentáře:

Okomentovat