V období masopustu, který je tradičně časem zábav, nás může přepadnout i čas melancholie, kdy se do veselí přimíchá energie puzení a svádění, která budí naši temnou stránku. Pokud se dostaví pocit deprese, agresivita, lítostivost…není dobré přebíjet je umělým veselím, ale naopak podívat se na ně a zamyslet se nad nimi, proč jsou tady. Využít toho období k hlubšímu sebepoznání. Tyto špatné nálady by měly skončit o Hromnicích.
Po masopustu začíná období půstu. To je vhodné například k nakličování semen a luštěnin, nejen jako zdroje mikronutrientů, kterých v tomto období můžeme mít nedostatek, ale i jako symbolu odehrávající se velké změny a nadcházejícího jara.
Pokud bychom rok měli přirovnat k jednomu dni, tak únor je jeho úsvit. Čas, kdy se rodí nový den, ale my ještě ležíme zachumlaní v posteli a chystáme se pomalu vstát a začít den. Je to přechodové období mezi zimou a jarem, které může být velmi náročné. Říká se, že dochází k obratu energií. Mohou nás bolet klouby, objevit se migrény nebo větší únava. V únoru se odehrává změna, která zatím na první pohled není patrná. Jaro můžeme pocitově začít vnímat okolo poloviny února. Jakoby vzduch voněl jinak, začaly se probouzet kořeny pod zemí a oteplilo se. Můžeme mít i chuť si povyskočit.
Z tučného, mastného a těžkého jídla přecházíme na odlehčenou jarní stravu. Ubírá se postupně. Jídla jsou jednotvárnější a co do pestrosti minimaličtější. Dochází zimní zásoby ovoce a zeleniny. My sice máme možnost koupit si zeleninu z dovozu, ale i tak bývá výběr v obchodech přes zimu menší. Razantnější půst začíná až po sv. Matějovi, kdy se více oteplí. Pro naše předky měl jarní půst jiný význam než pro nás. Nejednalo se o nějakou očistu organismu, jak by se novodobý člověk mohl domnívat, ale o praktický důsledek toho, že docházely zásoby z poslední úrody a do další bylo ještě daleko, ani domácí zvířata v tomto období moc nerodila a dávala méně mléka a vajec. A lidem, zejména těm starým nebo nemocným, také často docházely rezervy organismu a v tomto období se nejvíce umíralo.