Původně plánované trasy, které jsme nakonec hodně změnili.
Tuto trasu jsem navrhla podle turistického průvodce Bílé Karpaty od Stanislava Wiesera ( r. 2008). Dalšími zdroji informací byly mapy.cz, Wikipedie a oficiální stránky obcí. Nakonec jsme si vytipovali, co všechno chceme ještě vidět a trasy kompletně přeplánovali.
Původní návrh vám ale dávám k dispozici, kdybyste někdo podobný výlet chtěli podniknout.
Střelná → Mlýnky
Délka základní
trasy: 108,5 km
V pracovní den se
do Valašských Klobouků dostaneme veřejnou dopravou klidně už
okolo 7:30. Většina cesty
je vlakem a několikrát se přesedá. Přímých autobusů do
Střelné jezdí málo. Většinou se 1x přesedá. Cesta tam trvá
něco přes 20 min. A spojení je tak 1x za hodinu.
1. den - Lyský průsmyk
Základní trasa:
Střelná (Lyský průsmyk) železniční stanice - Končitá -
Požár, rozcestí - Nad Nedašovou Lhotou - Pod Okršliskem -
Brezová, amfiteátr, kaplička – Sidonie - Vlárský průsmyk,
žel. Stanice
Délka: 25 km,
6-7 hodin, Převýšení: +680m, -450m
Možnost
občerstvení: prameny u kaple Brezová a pod Požárem
Fakultativně
navíc: Okružní náučná stezka Valašské klobouky – Královec
– Valašské Klobouky: 12 km
včetně náučného chodníku městem, 4 hod. Převýšení:
+340m, -330m. Na Královci
možnost občerstvení i ubytování.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------
Střelná (Lyský
průsmyk) železniční stanice
Střelná leží 9,6
km severovýchodně od Valašských Klobouků, nedaleko od
Slovenských hranic. Rozkládá se v Lyském průsmyku, který je
dělícím místem Javorníků a Bílých Karpat. Protéká tudy
potok Střelenka. Na severu se nad obcí zvedá vrchol Čubek (678
m.n.m.). Nejvýše položeným místem v blízkém okolí je vrchol
Končitá (817 m.n.m.). V obci roste památkově chráněná lípa ze
17.století. My půjdeme z obce jižním směrem a potkáme vrcholy
Končitá a Požár (791 m.n.m.)
Stálo by za to
základní trasu nějak rozšířit o odbočku na Královec (655
m.n.m.), kde je televizní vysílač a horská chata s občerstvením.
Z centra Valašských Klobouků vede k rozhledně červená trasa
dlouhá 1,5 km. Je volně přístupná a poskytuje výhled na město
Valašské Klobouky, Vizovické vrchy, CHKO Bílé Karpaty, krajinu
Valašska a Javorníky. Je vysoká 21,5 m a má 79 chodů. Pokud
bychom chtěli projít celou naučnou stezku Valašské Klobouky –
Královec – Valašské Klobouky je to celkem cca 12 km (4hod.
chůze)
Končitá
Ze Střelné budeme
stoupat po červené značce. V zádech budeme mít výhled na
rozhlednu na východním temeni Čubova kopce. Když se otočíme,
uvidíme ho vpravo nad Střelnou. Na vrcholu Končitá (817 m.n.m)
bychom měli narazit na stůl s lavicemi. Výhled do Lyského
průsmyku je jen omezený. Dále bychom po červené značce měli
dorazit na vrchol Požár.
Požár, rozcestí
Z Končité půjdeme
po travnaté stezce. Uvidíme průhled k Vršateckému bradlu
(vlevo). Dále je u cesty malá dřevěná kaplička u svatého
obrázku a laviček. Stezka vede pod vrcholem Požár (792 m.n.m.) z
jeho východojižní strany. Západně pod vrchem pramení říčka
Brumovka (710 m.n.m), která náleží k povodí Váhu. Měli bychom
dojít k rozcestí, kde je přístřešek, kříž a 80m vpravo od
silnice se nachází studánka. Dále narazíme na odbočku na
zelenou trasu, která vede do Valašských Klobouků nebo Štrudlova.
Nad Nedašovou
Lhotou
Přejdeme přes
nefrekventovanou silnici vedoucí na Slovensko do Červeného kamene
okolo křížku do sedla. Po pravé straně se budou postupně
otvírat výhledy na Lazy, hřbet Komonecké hornatiny s přírodním
parkem Vizovické Vrchy, vysílač na Ploštinách, rozhlednu na
Královci, pak do údolí Nedašovky a Návojského potoka. Sedlo Nad
Nedašovou lhotou (575 m) je vyhlídkové místo a rozcestí. Výhledy
do Česka jsou otevřené až k Závrší a na Brumov, směrem na
Slovensko jsou omezené vrcholy Bílých Karpat. Mezi stromy stojí
udržovaný křížek, který je téměř 150 let starý.
Pod Okršliskem
Mezi vrcholy Kosák
a Kaňúr projdeme pod Okršlisko(769 m). Dále bude klesání, a pak
vzestup v ostrém úhlu doprava.
Brezová, amfiteátr,
kaplička
Rozcestí se nazývá
amfiteátr podle toho, že naproti kapličce z r. 1999 je svah s
lavičkami. Vytéká zde pramen pitné vody. Odtud bychom po modrém
značení za cca 5 a půl hodiny došli až do Púchova se zastávkou
u chaty Vršatec. My ale půjdeme dále po červené.
Sidonie
Bude výhled na vrch
Nad oborou (658 m) se slovenským telekomunikačním stožárem.
Uvidíme vrchy nad říčkou Vlárou a severně nad vesničkou
Sidonií. Budeme mírně klesat loukami až k okraji lesa. Pak prudce
klesat svahem ostrohu Hrbie. Pěšinou doprava na mostek přes potok.
Za potokem narazíme na lesní silničku. Dáme se doleva údolím.
Dostaneme se na točnu silnice s označenou zastávkou. Sidonie je
původně sklářská osada, která patřila ke Slovensku. V r. 1997
byla začleněna do České republiky výměnou za část území
obce Vrbovce.
Vlárský průsmyk,
žel. Stanice
Možnost přespání:
Rekreační centrum Pohoda
2.den – Vlárský průsmyk
Základní trasa:
Vlárský průsmyk, žel. Stanice- Svatý Štepán - Javorník, vrch
- Rozcestí Boky, Hutiska, Na koncích – Rovné (místní část
Starého Hrozenkova)
Délka: 23 km, 7
hod. Převýšení: +560 m, - 580 m
Možnost
občerstvení: Žítková, restaurace Janka mezi přehradou a
Hutisky, Vlárský průsmyk
Fakultativně
navíc: Okruh Moravskými Kopanicemi: Starý
Hrozenkov – Boky, rozcestí – přehrada Žítková – restaurace
a penzion Janka – Hutiska, rozcestí – Doliny – Skaličí,
rozcestí – obec Žítková – Starý Hrozenkov
Délka: 13 km, 4 hod. Převýšení: +480 m, - 430 m
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vlárský průsmyk, žel. Stanice
Vlárský průsmyk (280 m.n.m) je průlomové údolí řeky Vláry na
hranicích se Slovenskem (město Brumov-Bylnice okr. Zlín, Horné
Srnie okr. Trenčín). Odděluje dva geomorfologické podcelky:
Lopenickou hornatinu na jihozápadě a Chmeľovskou hornatinu na
severovýchodě. Po jihozápadním boku údolí se vypíná vrch
Čaganov (575 m.n.m.). Na severovýchodě vystupují vrchy Okrouhlá
(654 m.n.m.) a Kalinka (493 m.n.m.), mezi nimiž ústí do Vláry
potok Vlárka.
Svatý Štepán
Údolím po silnici dojdeme do Sv. Štěpánu, což je malá vesnička
cca 3 km od Vlárského průsmyku.(325 m.n.m., v r. 2000 390
obyvatel). Nachází se zde kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1815.
Uvnitř socha sv. Jana Nepomuckého a zvonek s reliéfem Madony s
dítětem z roku 1863. Svatý Štěpán byl pravděpodobně založen
roku 1815, kdy majitel Brumovského panství, hrabě Štěpán
Ilešházy (syn Jana Iléšházyho, zakladatele Sidonie) zde založil
sklářskou huť, kterou pojmenoval Svatý Štěpán. Osada tehdy
čítala 146 obyvatel. V roce 1935 vyhlásil nájemce Vincenc
Schreiber na huť konkurs, v roce 1936 byla výroba v huti důsledkem
hospodářské krize zastavena. Od roku 1947 je v areálu bývalé
sklárny dřevozpracující výroba. K 1. lednu 1954 se obec
osamostatnila od Bylnice, v roce 1976 se připojila zpět k
Brumovu-Bylnici.
Z vesnice se po červeném značení jde lesní pěšinou až na
asfaltovou cestu. Dále doleva.
Po obou stranách oblouku údolí Vláry budou krásné výhledy. Na
východním obzoru vrcholky Vršatce, na severozápadě Luhačovická
vrchovina. Výhledové pláně se příznačně nazývají Pláňavy.
Na okraji lesa je informační tabule lesů, altán a pamětní
kámen s heslem myslivců, postavený v červnu 2007. Bučinou
dojdeme k průlomu Vláry. Dále hřebenem přes Chladný vrch až na
Javorník (782 m). Výhledy jsou spíš pod vrcholem , cca 50m na
slovenské straně.
Javorník, vrch
Zajímavostí je, že vrcholů, které nesou v názvu slovo Javorník,
je v ČR asi 6 a také existuje 5 obcí s názvem Javorník v různých
okresech.
Na Javorníku v Bílých Karpatech jsou mariánské obrázky. Výhled
do okolí bohužel moc neposkytuje. Dále půjdeme na Čerešienkovou
(758 m).
Dalším zajímavým místem po cestě bude Peňažná s množstvím
lavic a stolů, kabelových cívek, schránkou na pamětní knihu a
dřevěným sloupem symbolizujícím zdejší setkávání Čechů a
Slováků.
Za Pěňažnou budou po cestě po pravé straně průhledy do
Vlárského údolí. Pod lesem se rozprostírá asi 1.5 km dlouhý
pás louky s výhledy na Vizovické vrchy a hřbet s Javorníkem.
Rozcestí Boky, Hutiska, Na koncích
Z rozcestí Bašta odbočuje zelenobílým čtvercem značená stezka
na Kochavec. Od rozcestí Na Koncích je vpravo označena odbočka ke
studánce. Dále se zde dá narazit na modře značený okruh
Bojkovické náučné stezky. Okruhy jsou vlastně dva. Jeden má 24
km a druhý 16 km.
Dále po červené značce budou krásné průhledy na členitou
slovenskou stranu Bílých Karpat. Od státní hranice půjdeme cca 1
km smíšenými lesy do přírodní rezervace Hutě. Tady bychom měli
přejít na žluté značení. Dorazíme do Moravských Kopanic, kde
je možnost řady odboček na náučné stezky. Dostaneme se k
zastávce pila a do středu Starého Hrozenkova.
Rovné
Možnosti přespání: Kemp u rybníka, kemp u fotbalového hřiště,
rekreační středisko KORD, ubytovna na hranici, Motorest
Náučné
stezky v okolí Hrozenkova: „Moravské Kopanice“ a „Okolo
Hrozenka“ procházejí přímo centrem obce Starý Hrozenkov. Vedou
však současně katastry dalších obcí.
Další naučné stezky v okolí: NS Lopeník,
NS Květná, NS Koménka.
3. den – Velký a Malý Lopeník
Základní trasa
Starý Hrozenkov – Vápenice - Pod Vyškovcem - Mikulčin vrch -
Malý Lopeník - Velký Lopeník, rozhledna - Staré díly - Nová
hora- Květná
Délka: 17,5 km,
5 hod. Převýšení: +870 m, - 800 m
Možnost
občerstvení: Mikulčin vrch, chata Valmont, Vyškovec, Starý
Hrozenkov
Fakultativně
navíc: Náučná stezka Květná – státní hranice – Pod
Javořinou – Mechnáčky -Strání
Délka: 7 – 9 km, 3 hod. Převýšení: +290 m, -240 m
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Starý Hrozenkov
Z Hrozenkova vyrazíme po žluté značce na asfaltovou cestu v
údolí.
Vápenice
Dojdeme ke stavením Vápenice, kde je poměrně nová kaplička se
zvonicí. Dále se jde po hřbetu s výhledy. Na chráněném území
pod Příslopem se turistická značka spojuje se značenou náučnou
stezkou. Příslop je nejvyšší bod Starého Hrozenkova ( 711
m.n.m.) Vlevo na louce pod dvojkmenem stromu rostoucího cca 100m nad
chalupou je malý pomníček sestřeleného amerického bombardéru v
r. 1944. Cestou od Vápenic potkáme památné stromy u chalupy pod
lesem (buk a jeřáb). Dále budeme stoupat lesním úvozem a
dostaneme se ke stanovišti č. 10 náučné stezky, které je na
rozcestí.
Pod Vyškovcem
Zde si vybereme, zda jít rovnou k chatě Valmont nebo si můžeme
udělat zacházku kolem pomníku amerických letců na Hribovně. To
bychom šli po vrstevnicové neznačené vozovce, která má vpravo
odbočku do Vyškovce. Po silnici, ze které jsou krásné výhledy,
projdeme okolo dřevěné zvoničky
Mikulčin vrch
Dále půjdeme po žluté na Mikulčin vrch. Ten poskytuje dílčí
rozhled po kopaničářské obci Lopeníku. V této oblasti se v zimě
lyžuje a je zde několik rekreačních chat. (Rekreační chata
Lopata, penzion Patrik, horská chata Jana)
Malý Lopeník
Poklesáme do Lopenického sedla. Z malého Lopeníku (881m) je ze
sídel Kopanic nejlépe vidět Bosáčky se hřbetem Vyškovce.
Přecházíme na zelenou značku.
Velký Lopeník, rozhledna
Velký Lopeník je 3. nejvyšší vrchol Bílých Karpat (911
m.n.m.). Je zde rozhledna – dřevěná stavba s kamennou základnou.
Byla postavena v letech 2004 až 2005 jako symbol česko–slovenského
přátelství. Realizaci rozhledny iniciovaly obce v Bílých
Karpatech. Autorem vítězného návrhu je architektonické studio
NEW WORK. Na pokrytí nákladů stavby se podíleli obec Lopeník,
okolní obce a dobrovolní dárci, bylo využito i podpory z projektu
Leader a podpory z Ministerstva pro místní rozvoj ČR.
Na vrcholu hory byly postaveny už tři dřevěné rozhledny. První
byla postavena roku 1944, o dva roky později však vyhořela. Ve
stejném roce postavili její repliku, která byla zničena až v 70.
letech 20. století.
Současná rozhledna je 22m vysoká, postavena z dubového dřeva a
jejím autorem je Svatopluk Sládeček. Volný přístup je sezónně
do 18hod.
Staré díly
Po zelené stezce budeme 3,5 km klesat, přejdeme silnici pod
Březovou s dorazíme ke dvěma vývěvům železité kyselky s
názvem Janáčkův pramen.
Nová hora
Přírodní rezervace Nová hora poskytuje na přelomu jara pohled na
rozmanitou květenu a faunu.
Květná
Po zelené značce dorazíme do Květné., což je část obce Strání
v okr. Uherské Hradiště (počet obyv. 3820). Nachází se od
Strání 2,5 km. První zmínka o obci pochází z r. 1318. V r. 1794
byla založena sklárna v Květné. Na jaře roku 1945 se na svazích
u obce opevnily německé jednotky, které byly poraženy vojsky Rudé
armády a rumunskými jednotkami až po 13 dnech bojů. Událost bývá
připomínána v obdobích jejího výročí ukázkovými
rekonstrukcemi.
K významným památkám patří pseudogotický kostel Povýšení
svatého Kříže, postaven r. 1909-1911 dle plánů olomouckého
stavitele Václava Wittnera. Socha svatého Jana Křtitele, Zámeček.
Kaple Panny Marie Bolestné v Uhliskách - byla postavena roku 1816
sedlákem Janem Popelkou. Farní dvorana
Třicátek – dům čp 69, do roku 1851 sídlo celního a
třicátkového úřadu. Po zrušení úřadu dům odkoupila firma
Zahn a zřídila tam byty pro své zaměstnance.
Možnosti přespání: bungalov Květná, kavárna Květná,
turistická ubytovna typu D v areálu DTJ Květná, Penzion na
Zámečku, chata Levandule
4. den – Velká Javořina
Základní trasa
Květná - Velká Javořina - Dibrovův pomník - Kubíkův vrch -
Kamenná vrata - Vrbovce, železniční stanice
Délka: 23 km, 7
hod. Převýšení: +590 m, - 615 m
Možnost
občerstvení: Holubyho chata, nejsou zde studánky
Fakultativně
navíc: Okruh Vrbovce, železniční stanice – Šance – Zimovci,
rozcestí – Paľovci. Vrbovce
Délka: 14,5 km, 4 hod. Převýšení: +250 m, - 250 m
Okruh ke větrnému
mlýnu v Kuželově: Velká nad Veličkou, žel. Stanice – vrch
Léšť – Bojiště – Kuželov – Hrubá Vrbka – Velká nad
Veličkou
Délka: 9.5 – 10.5 km, 3 hod., Převýšení: + 190 m, - 190 m
–-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Květná
Z květné půjdeme po zeleném značení až na Velkou Javořinu.
Projedeme pod vrcholem Jelenec (925 m) do přírodní rezervace
Javořina. Cestou dále bychom se měli zastavit u Holubyho chaty,
která je na slovenské straně. Patří mezi nejstarší horské
chaty na Slovensku. Základní kámen byl položen r. 1923. Jmenuje
se podle evangelického faráře Luďovíta Holubyho, který
botanizoval okolí. V zimě se zde lyžuje.
Velká Javořina
Na vrcholu (970m) se nachází pomníček Josefa Vavrouška a dva
pamětní kameny československých setkání.
Dibrovův pomník
Na červeně značené hraniční cestě je Dibrovův pomník -
pomník partyzánskému veliteli z 2. světové války, který zde
padl v říjnu 1944. Naproti pomníku je altán se stolky.
Kubíkův vrch
Dále půjdeme na Šibenický vrch (708 m), kde přejdeme na zelenou
značku a podíváme se na Kubíkův vrch (684m). Oba vrchy dělí
malá vzdálenost, cca 500m a poskytují nádherné výhledy po
okolí.
Kamenná vrata
Po modré značce dojdeme na Kamenná vrata (625 m) a dále až do
obce Vrbovce, Rozkládá se zde přírodní rezervace Machová.
Vrbovce, železniční stanice
Vrbovce je obec na Slovensku v okrese Myjava, první písemná zmínka
o obci pochází z darovací listiny z roku 1394, v roce 1810 byly
Vrbovce povýšeny na město a získaly nový erb.
K nejvýznamnějším rodákům v obci patřili Karol Adamiš
(literát a evangelický kněz), Ján Pravoslav Leška (literát a
evangelický kněz) a Štefan Leška (filolog, překladatel,
spisovatel a novinář).
Odtud bychom se asi svezli vlakem (5km) do Javorníka.
Možnost přespání: v Javorníku: chatový tábor Polana,
Javornická hospoda, hotel Filipov,
ve Velké nad Veličkou: vila Velička
5.den – hřbet Bílých Karpat
Základní trasa:
Vrbovce, železniční stanice
(Velká nad Veličkou) - U
tří kamenů, rozcestí – Kobyla – Výzkum – Šumárník -
Travičná, rozhledna, salaš – Radějov
– Mlýnky
Délka: 20 km, 6
hod., Převýšení: +430 m, - 370 m
Možnost
občerstvení: salaš Travičná, rekreační oblast Lučina
Fakultativně
navíc: Okruh Vrbovce, železniční stanice – Šance – Zimovci,
rozcestí – Paľovci. Vrbovce
Délka: 14,5 km, 4 hod. Převýšení: +250 m, - 250 m
Okruh Lučina –
Čertoryje – Biela studňa – Žalostiná – Bukovina – Lučina
Délka: 18 km, 5 hod. Převýšení: + 350 m, - 350 m
Vrbovce, železniční stanice (Velká nad Veličkou)
Na staniční budově připomíná pamětní deska protifašistickou
aktivistku Marušku Kudeříkovou, podle které byla pojmenována
cesta do Strážnice. Ze stanice půjdeme po červené značce
nejdříve po silnici, pak po značené pěšince, která nás zavede
na louky. Ze sedla Vrbovce budeme stoupat na lesní cesty, které
několikrát kříží hranici. Dojdeme na rozcestí U tří kamenů.
Alternativa:
Nemusíme vyrazit z Vrbovce, ale můžeme jít po zelené značce z
Velké nad Veličkou kolem větrného Mlýna v Kuželově. Dostaneme
se také k rozcestí U tří kamenů.
U tří kamenů, rozcestí
Zde se zachovaly historické hraničníky a místo se dvěma
dřevěnými kříži připomíná zbojníky a někdejší pašeráckou
stezku.
Kobyla
Dále půjdeme po Záhorácké magistrále na rozcestí na Kobyle (
583 m).
Výzkum
Po červené značce dojdeme k rozcestí Pod Výzkumem (439 m).
Šumárník
Dál trasa obchází vrch Čertoryje (443 m). Z rozcestí Pod
Šumárníkem (398 m) můžeme odbočit po žluté značce na Lučinu
nebo pokračovat dále po červené na Travičnou.
Travičná, rozhledna, salaš
Rozhledna má nahoře nadmořskou výšku 380 m. Má 177 schodů,
měří 52,6 m, výhled je z výšky 34 m. V květnu je otevřená
jen o víkendech a o svátcích od 13 do 17 hod. Platí se zde
vstupné. V salaši jsou ukázky někdejšího salašnického života.
Radějov
Z Travičné bychom mohli jít po žluté do Radějova, a pak dále
přes Holý vrch na Mlýnky
Mlýnky
Fakultativně:
6.den – Výlet na konec Obory Radějov a k hájence Na Pustých
Do obory je červen-září zákaz vstupu
Mlýnky – Kněžské hory: délka 7,7 km, 2,5 hod. Převýšení:
+278 m, - 31 m
+ stejnou cestou zpět
Alternativa: Výlet do Zlatnické doliny. Je to na Slovesku a je tam
restaurace zvaná Srub, kde vaří vynikající zvěřinu. Jde se tam
okolo bývalé lovecké chaty Fráterka. Dle mého dědy se právě
na Fráterce odehrála pohádka Zvířátka a Petrovští (Zvířátka
a loupežníci), kterou později sepsal Václav Říha.
Žádné komentáře:
Okomentovat