Nastal čas napsat lehce fňukací článek o tom, jak jsem na
roztrhání a nestíhám se blogu věnovat tak, jak bych chtěla, čímž klesá kvalita
článků.
Shodou okolností jsem totiž byla těsně poté, co Kuře
vzniklo, požádána přáteli, abych se podílela na jednom novém internetovém
projektu, který se právě úspěšně rozjíždí. Jelikož jsem se stále ještě pořádně
nenaučila říkat „NE“, stala se ze mne externí redaktorka steampunkového časopisu
Steamzine. Přiznávám se, že nelituji. Poznala jsem spoustu milých a šikovných
lidí a díky členství v redakci se dostávám na různé zajímavé akce. Časově
jsme na tom všichni bohužel podobně, ale doufáme, že se nám náš občasník podaří
v nějaké čtivé podobě udržet i nadále.
Steampunk je styl inspirovaný 19.stol a knihami Julese Vernea
a Herberta George Wellse. Odehrává se vlastně v takové alternativní
historii. Poznáte ho už podle oblečení, které obsahuje prvky módy viktoriánské
doby, ale dominuje na něm hnědá barva. Typické jsou kožené korzety nebo vesty, cylindry,
u žen delší sukně někdy doplněné krinolínou či spodními kalhotami - pantaloonkami.
Časté jsou také nátepníky hojně ozdobené různými kovovými komponenty, hodinky
na řetízku a svářečské brýle s gumičkou, které se nosí spíš na hlavě než na očích. Takovým,
dá se říct, symbolem steampunku je ozubené kolečko. Existuje i steampunková
hudba. Velmi známá je hudební skupina Abney Park.
Steamzine si dává za úkol psát o všem, co se steampunku
týče, tedy o stempunkovém oblečení, o steampunkové hudbě, recence na knihy a
filmy dotýkající se steampunku (tedy spíše žánr sci-fi a fantasy), reportáže ze
steampunkových akcí, apod.
V rámci spolupráce se Steamzine a také s tvůrkyní viktoriánské
módy – Victorian Catherine jsem se 14.4.2012 zůčastnila festivalu SteamUp Vol III. Jedná o největší steampunkovou akci v naší zemi. Koná se jednou ročně
a dosáhla už mezinárodního charakteru. Její hlavní organizátorkou je Lyrel z
Alia Terra promo group. Letos byl velmi nabitý program. Hrála zde hudební skupina Magnetik, která má ve své tvorbě i stopy steampunku, byla k vidění módní přehlídka značky DraculaClothing, kouzelník, taneční představení Daridam
Pertakoin a mnoho dalšího. Vrcholným číslem byl závěrečný striptýz burleskní
umělkyně Lady Mousellycy. Po celou dobu fungovalo speciální tržiště se
steampunkovými a viktoriánskými doplňky. Měli zde stánky umělci jako Skynet,
Black Cat, Emerald Dream, Riwaa Nerona, Black Dahlia a další. Rozhovory se
všemi prodejci by se měly co nevidět objevit právě na www.steamzine.cz
Já jsem zde prodávala výrobky značky Victorian Catherine. Jedná
se o mladou začínající tvůrkyni viktoriánské módy. Na SteamUp byly k vidění
pouze klobouky a doplňky, ale Catherine je známá hlavně tím, že šije neoviktoriánské
modely, které sama nosí v běžném životě. Pokud někdy potkáte v Ostravě
dívčinu v obrovských šatech s honzíkem, tak je to s největší pravděpodobností
právě Victorian Catherine. Věnuje se viktoriánskému období už několik let
naplno a to nejen, co se týče oděvu, ale ví toho mnoho i o etiketě, životním
stylu a historických událostech, které byly tehdy aktuální. Rozhodně si myslím,
že o ní na mém blogu nečtete naposledy. Stejně tak se postupně pokusím napsat něco
více i o dalších českých tvůrcích neoviktoriánské módy. Možná se budete divit,
ale není jich zrovna málo.
Dalším zajímavým projektem, který se mi před pár měsíci
dostal do rukou, jsou články na téma Módní stahovací korzety a jejich účinky na
lidský organismus. Poslední dobou jsou v různých subkulturách velmi
populární pravé stahovací korzety inspirované korzety, které se dříve v historii
nosily jako spodní prádlo, zejm. těmi z 19. stol. Jelikož se jedná o
oblečení, které docela razantním způsobem zasahuje do těla, požádala mne
začínající česká korzetiérka Ettelëa heri morna, abych na toto téma napsala pár článků na její blog. Celý text
vznikal zhruba půl roku. Bylo velmi problematické shánět důvěryhodné informace
a dopracovat se k nějakým rozumným závěrům. Nakonec se mi ale podařilo
dotáhnout vše do finální podoby a články se nyní postupně objevují v rubrice
Korzet a zdraví na http://ettelea-heri-morna.blog.cz/rubrika/korzet-a-zdravi. Nakolik se mi povedly nebo nepovedly, musíte posoudit vy sami.
Poslední můj text, na který vás chci upozornit, je povídka Náš pruhovaný chlapec, která se před lety objevila na stránkách První společnosti
za práva koček. Příběh mi sice upravili tak, že v některých detailech přesně
neodpovídá tomu, co jsem jim původně poslala, ale pointa zůstává zachována. Šlo
o to upozornit, jakým způsobem dnes lidé jednají se zvířaty a jak
nevděčná práce je provozovat útulek pro kočky. Příběh nakonec dopadl šťastně.
Majitelé kočky se některý z dalších vrhů snažili rozdat a pověsili inzerát
do jednoho supermarketu. Ten objevily provozovatelky kočičího útulku, majitele
kočky poučily a zajistily její kastraci. Ne ve všech případech to ale dopadá
takhle dobře a ne v každém městě je podobně aktivní organizace čistící
ulice od toulavých a nemocných koček.
Žádné komentáře:
Okomentovat