Pár slov o opalování a Evropský den melanomu 2012
S příchodem jara a prvních slunečných dnů stále více
lidí vychází do ulic v oblečení bez rukávů a v kalhotách či sukních
nad kolena. Opálení je dnes považováno za krásné a je žádoucí. Kdo je bledý, zdá
se většině společnosti zvláštní nebo je dokonce pokládán za nemocného. Přitom
to není zas až tak dávno, kdy to bylo úplně naopak. Porcelánově bílá pokožka
bývala stovky let symbolem krásy a společenské prestiže. O tom, že by opálení
mohlo být zdraví prospěšné se začalo mluvit až někdy na přelomu 19. a 20.stol.
Pravda je někde uprostřed. Bronzově snědá kůže i mrtvolná
běloba jsou obojí extrémy a každý má svá úskalí. Že je přehnané opalování
škodlivé, se už dávno ví, ale vyhýbat se slunci úplně také není dobré.
Pokusím se vám v následujících řádcích trochu
vysvětlit, jak to doopravdy je a vyvrátit některé běžně se šířící mýty o
opalování. V článku popisuji i fyziologii a
biochemii kůže. Koho to nebaví, může rovnou přeskočit k posledním odstavcům,
kde zmiňuji jednu dost důležitou akci – Evropský den melanomu, který se letos
koná v pondělí 14.května. Zbystřit by měli hlavně ti, kteří mají světlou kůži a snadno se spálí,
také ti, kteří mají na kůži hodně znamének a v neposlední řadě ti, kteří
si všimli, že se některé z jejich mateřských znamének chová nějak zvláštně.
http://www.melanoma.cz/aktualni-rocnik
http://www.melanoma.cz/aktualni-rocnik
Fyziologie kůže
Kůže tvoří rozhraní mezi organismem a vnějším prostředím. Je
to nejtěžší orgán v lidském těle. Na celkové tělesné hmotnosti se podílí
z 16%. Její povrch je 1,2 – 2,3 m2. Skládá se z několika
vrstev, a to zevní epitelové epidermis (pokožka) a vnitřní pojivové dermis
(škára). Pod dermis je uložena ještě hypodermis (podkožní vazivo), ve které
probíhají cévy a nervy.
Kůže má spoustu funkcí. Chrání před zevními vlivy
mechanickými, chemickými, fyzikálními a biologickými. Je to bariéra proti infekci.
Uplatňuje se při termoregulaci. Je sídlem obrovského počtu receptorů nervového
systému, které zprostředkovávají komunikaci se zevním prostředím (bolest, tlak,
dotyk, teplo, chlad). Kůže je schopna limitované resorpce a exkrece.Tedy
vstřebávání různých látek do těla (např. masti) a vylučování různých produktů z těla
(pot, maz). Kůže je také důležitým prostředkem sociální
komunikace (vzhled, mimika, červenání se…). Taky je to docela dobrá zásobárna některých
látek. Je to tedy velmi důležitý orgán. Možná i důležitější než si většina
z nás uvědomuje.
Barva kůže závisí na několika faktorech. Těmi jsou prokrvení
kůže a míra okysličení krve, množství pigmentu a přítomnost karotenu.
Kožních pigmentů-melaninů je několik druhů. Uvedu tři
nejznámější: tmavý eumelanin, světlý feomelanin a jeho podtyp červený
erytromelanin. Eumelanin má černou nebo hnědou barvu, objevuje se u lidí s tmavou pletí a
chrání proti UV záření. Další dva jmenované jsou spíše u lidí se světlejší
pletí a zrzavými vlasy a proti UV záření nechrání.
Jak dochází k ztmavnutí kůže při opalování
Melanin vzniká v melanocytech. To jsou specializované
buňky, které se nachází v epidermis. Výchozí látkou pro syntézu melanimu
je aminokyselina tyroxin (hydroxyfenylalanin), který se prostřednictvím enzymu
tyrozinázy přes dihydroxyfenylalanin (DOPA) oxiduje na dopachinon.
Z dopachinonu pak vzniká melanin. Z melanocytů je melanin přenášen
tenkými výběžky do keratinocytů, což jsou hlavní pokožkové buňky. Místním
nahromaděním melanocytů vznikají mateřská znaménka a pigmentové skvrny.
Tmavnutí pokožky (opálení) probíhá ve dvou krocích. Po
expozici slunečních paprskům o vlnové délce 290-320 nm (UVB) jako prvá
nastupuje fyzikálně chemická reakce, tmavnutí již existujícího melaninu a
rychlý export do keratinocytů. Ve druhé fázi se urychluje tvorba melaninu a
výrazně se zvyšuje jeho celkové množství. Opakované expozice slunečnímu záření
zvyšují i počet melanocytů v kůži. Proto kůže tmavne.
Kožní fototypy
Barva kůže je každému člověku dána geneticky. V barvě
kůže existují různé rasové odchylky, které vznikaly dlouhodobou adaptací na
podmínky, kde daná rasa žila. Tmavá barva kůže se vyskytuje spíše
v tropickém pásmu, kde jsou lidé vystaveni vyšší intenzitě slunečního
záření. Naopak bílá kůže je typická spíš pro oblasti mírného pásma.
Geneticky je také dáno, jak kůže bude reagovat na opalování.
Podle odpovědi na hodinovou expozici jarnímu nebo časnému letnímu slunci
v době poledne se lidé dají rozdělit na šest fototypů.
Fototyp I
|
Nápadně světlá pleť, rezavé vlasy, velké množství pih,
modré oči.
Při pobytu na slunci se prakticky vždy spálí, opálí se jen
dočervena, kůže nezhnědne.
|
Fototyp II
|
Světlá pleť, pihy řídké, světlé vlasy, modré, zelené či
šedé oči.
Opalují se dočervena, často se spálí.
|
Fototyp III
|
Světle hnědá pleť, hnědé až tmavé vlasy, hnědé oči.
Dobře se opalují, málokdy se spálí, spálení mírné.
|
Fototyp IV
|
Tmavá pleť, velmi tmavé vlasy i oči.
Prakticky nikdy se nespálí.
|
Fototyp V
|
Velmi tmavá kůže, tmavé až černé vlasy (kůže indiánů či
arabské populace).
Nikdy se nespálí.
|
Fototyp VI
|
Nejtmavší typ, nikdy se nespálí.
|
Faktory přirozené obrany kůže proti UV záření
Největší význam má tloušťka rohové vrstvy kůže a melaninová
pigmentace. Například na dlaních a na ploskách nohou je rohová vrstva tak
silná, že se málokdy opálí. Při opalování postupně dochází až
k trojnásobnému ztluštění pokožky. Další ochranu poskytuje beta-karoten,
který působí jako antioxidant a neutralizuje nebezpečné volné kyslíkové
radikály, které vznikají při různých metabolických procesech (třeba i vlivem
opalování) a poškuzují buňky a jejich genetický materiál. Proti volným
radikálům v kůži chrání i superoxid-dismutáza (SOD) a glutathion-peroxidáza a
glutathion-reduktáza. V kůži funguje také něco, čemu se říká excizní
reparační kapacita, tedy schopnost kožních buněk opravit UV zářením
vyvolaná poškození genetického materiálu (DNA). Tato schopnost je ale do určité
míry omezena.
Další látkou v kůži, o které se hodně mluví, je kyselina
urokanová. Po expozici slunečnímu záření roste v kůži množství enzymu
histidin-deaminázy, který přeměňuje histidin na kyselinu urokanovou. Ta se
v kůži hromadí, protože lidský organismus nemá dostatečné množství enzymu
urokanázy, který kys. urokanovou odbourává. Trans izomer této látky kůži před
slunečním zářením chrání, jenže po delší expozici UV záření dochází
k přeměně na cis izomer kys. urokanové, který má imunosupresivní
charakter. Tedy tlumí ochranné účinky našeho imunitního systému. Proto po prvním
jarním slunění může člověk snadno zalehnout s horečkou nebo nějakou
virózou. Imunita hraje také důležitou roli při obraně proti vzniku nádorů.
Čím slunění prospívá
Slunění má jen několik málo prospěšných účinků. Sluneční
světlo zvyšuje produkci serotoninu a dává signál k zastavení produkce
melatoninu, který si tělo vytváří přes noc ve spánku. Serotonin hraje důležitou
roli v tom, jak se cítíme. Jeho nedostatek způsobuje špatnou náladu, depresi,
úzkost. Melatonin se tvoří v noci a zajišťuje kvalitní spánek. Při denním
světle se netvoří, a proto je člověk bdělý a aktivní. Umělé osvětlení
k tomu ale není dostačující, a proto se přes zimu cítíme unavení.
Asi nejdůležitějším účinkem slunečního záření je to, že
podporuje syntézu vitamínu D v lidském těle. Vitamín D se dnes už považuje
spíše za hormon. V kůži je přítomen jeho prekurzor 7-dehydrocholesterol,
který se při slunění mění na provitamín D3. Ten se izomerací přemění
na cholekalciferol. Cholekalciferol je vychytán játry a tam se přemění na
25-hydroxycholekalciferol, který je pak v ledvinách hydroxylován na
1,25-dihydroxycholekalciferol, což je vlastní biologicky aktivní vitamín D3 –
kalcitriol. Takto vzniklý vitamín D pokrývá asi 80% denní potřeby vitamínu D.
Se sluněním to netřeba přehánět. Stačí 5-15 min. denně. Není potřeba se ani
nějak moc odhalovat. Dostačující je množství, které dopadne na obličej a horní
končetiny. Ale pozor: 7-dehydroxycholesterol v kůži soupeří o UV záření s melaninem, který tím tvorbu vitamínu D snižuje. Lidé s tmavou kůží mají melaninu hodně, proto potřebují k vytvoření potřebného mnoštví vitamínu D strávit na slunci delší dobu než lidé se světlou pletí. Vitamín D se dále nachází v mléce, v rybím tuku,
v játrech nebo například ve vaječném žloutku.
Vitamín D má velký význam pro metabolismus vápníku a
fosforu, tedy pro správnou tvorbu kostí a zubů. Také působí jako antioxidant.
Nedostatek vitamínu D se u dětí projevuje křivicí, u dospělých zvýšenou
kazivostí zubů a osteomalácií (měknutím kostí).
UVA a UVB záření se používají k léčbě některých kožních
onemocnění, zejména lupénky a některých kožních nádorů (mykosis fungoides).
Dalším příznivým účinkem slunění může být zlepšení prokrvení kůže. Dochází
totiž k rozšíření cév v kůži.
Fáze opalování
1) Optická
fáze: část záření se odrazí a část projde do tkáně, kde dochází k jeho rozptylu
a absorpci.
2) Fotochemická
a fototermická reakce: vznik tepla, porušení chemických vazeb v nukleových
kyselinách, poškození buněčných membrán a syntézy bílkovin.
3) Fotobilogická:
tvorba řady cytokinů, zánětlivých mediátorů a volných radikálů.
Jako akutní účinky slunečního záření jsou někdy označovány
zánět a pigmentace, jako chronické pak degenerativní změny a karcinogeneze
(vznik zhoubného bujení).
Čím opalování škodí
Při opalování vzniká na začátku červené zarudnutí kůže –
erytém. Jedná se vlastně o zánět. Mnohdy se objevují i další známky zánětu jako
je bolest, otok, zvýšení teploty a porucha funkce. Protože každý máme kůži
trochu jinou, popisuje se tzv. minimální erytémová dávka (MED), což je
minimální jednorázová dávka UV záření, která způsobí na kůži viditelné
zčervenání. Jednotkou je J/m2. MED se postupným opalováním zvyšuje. Zarudnutí
je reakcí na poškození DNA a jiných struktur v povrchových vrstvách kůže.
Vrcholí po 12-24h a mizí po několika dnech často provázeno olupováním a
ztmavnutím kůže.
Poškozené buňky odumírají procesem apoptózy. Ta je vlastně
ochranným mechanismem proti vzniku nádorových buněk, které by se potom
nekontrolovaně množily. O to, kdy apopóza proběhne se starají pro a
protiapoptotické regulační mechanismy. Mezi nimi musí být rovnováha, aby
k apoptóze nedošlo příliš brzy nebo naopak pozdě. Zdraví kůže tedy závisí
na rovnováze mezi řadou dějů, které se v ní odehrávají.
Solární erytém (dermatitis soláris, úžeh), je už vlastně
patologickým důsledkem přílišného slunění při kterém vznikají otoky a puchýře a
mohou se objevit i další příznaky jako horečky a zvracení.
Dále mohou vznikat fotodermatózy. Tato skupinka onemocnění
se projevuje zvýšenou citlivostí na UV záření a vznikem zarudnutí, puchýřků a pigmentací.
Podílí se na tom různé chemické látky. Třeba látky nanesené na kůži před
sluněním (parfémy, bolševník…) nebo i některé celkově podané léky
(tetracykliny, antirevmatika…). Rozdělují se na dva druhy, a to fototoxické
(mohou postihnout kteroukoli osobu) a fotoalergické (postihují jen osoby na
danou látku přecitlivělé).
Při delším pobytu na slunci může dojít také k přehřátí
organismu, tedy k úpalu. Na tom se podílí i dehydratace, proto je
v létě potřeba dodržovat pitný režim.
Nadměrné slunění vede k předčasnému stárnutí kůže, ztrátě
její přirozené vlhkosti a elasticity. To je příčinou tvorby vrásek.
O škodlivých účincích by se dalo psát dále, ale teď je na
místě napsat o tom, čeho se bojíme nejvíce, a to jsou zhoubné nádory kůže.
Melanom
Maligní melanom je nádor, který vzniká z pigmentových
buněk kůže – tedy z melanocytů. Může se ale vyskytnout i na sliznicích
nebo v oku.
Je čím dál častější. V Evropě je incidence 12:100 000
obyvatel. Postihuje především bílou populaci. Do 39 let je častější u žen, nad
40 let je častější u mužů. Muži mají melanom nejčastěji na trupu, u žen se
objevuje spíš na bocích a na dolních končetinách. Výskyt ale s pohlavím
nijak nesouvisí. Je to dáno spíš tím, že ženy se častěji opalují než muži.
Mezi rizikové faktory melanomu se řadí věk nad 50 let, vyšší
citlivost na sluneční záření (fototyp I, II), nadměrná expozice slunečnímu
záření v dětství, velký počet mateřských znamének, spálení kůže při
opalování v mládí, rodinný výskyt
melanomu, imunosuprese (léky, HIV...), přítomnost měnící se pigmentové skvrny a užívání
solária.
Jak melanom poznáte? Existují čtyři základní formy melanomu,
které se od sebe liší vzhledem i agresivitou. Nejčastější je povrchově se
šířící melanom. Bývá plochý nebo vyvýšený a často se projevuje příznaky, které
se nazývají ABCDE (viz dále). Další formou je nodulární melanom, ten docela
rychle roste do hlubších vrstev kůže. Může vypadat jako pupen nebo uzlík, který
krvácí nebo vředovatí. Často také není pigmentovaný. Další dvě formy
jsou spíše vzácné. Je to lentigo maligna melanon a akrolentiginózní melanom.
Lentigo maligna melanom se vyskytuje spíše u starých lidí a většinou se projeví
tmavými pigmentacemi na horní polovině těla. Akrolentiginózní melanom je
typický u populace tmavé pleti (Afroameričané, Hispánci, Asiaté). Pak existuje
spousta vzácných suptypů melanomu.
Pravidlo ABCDE pro příznaky melanomu
- A – Asymmetry (asymetrie) – pigmentová skvrna není symetrická.
- B – Border irregularity (nepravidelnost ohraničení) – okraje skvrny jsou nerovné, vroubkaté nebo nejasně ohraničené.
- C – Color variegation (barevná pestrost) – zbarvení není uniformní, vykazuje různé odstíny barev pokožky, hnědé a černé. Bílá, červená nebo modrá barva pigmentové skvrny bývá znepokojivým nálezem.
- D – Diameter (průměr) – průměr větší než 6 mm je pro melanom charakteristický, i když se mohou objevit i průměry menší. Jakýkoliv růst skvrny si zaslouží vyšetření.
- E – Evolution (vývoj) – pigmentová skvrna se mění v čase. Tento bod je důležitý hlavně u nodulárního melanomu nebo amelanocytárního melanomu (bez pigmentu), které mohou postrádat body ABCD.
Maligní melanom stále zůstává jedním z nejčastějších zhoubných nádorů, jehož incidence se stále zvyšuje zejména u mladých lidí, nejvyšší nárůst je pozorován u žen ve věku 25 -29 let. Nicméně je nejsnáze detekovatelným nádorem. V ČR na maligní melanom stále ročně zemře kolem 300 osob. (www.melanoma.cz)
Medián výskytu melanomu je 59 let, u žen mezi 25 – 30 lety se
jedná o nejčastější typ zhoubného nádoru, mezi 30-40 lety je druhým nejčastějším
zhoubným nádorem žen hned po rakovině prsu. Smrtnost všech typů melanomu je 20%.
Častěji onemocnění podlehnou starší lidé.
Melanom je poměrně zhoubný nádor, který velmi rád
metastazuje a to v podstatě kdykoliv a kamkoliv. Pokud se ale zjistí včas,
dá se velmi úspěšně léčit a pacienti jsou potom dlouhodobě sledováni. Dnes už
by to neměl být nádor, na který se umírá. Důležité ale je, aby o sebe lidé
dbali a chodili důsledně na preventivní screeningy. Možností je několik. Lidem,
kteří mají zvýšené riziko vzniku melanomu, by preventivní vyšetření kůže měla
hradit pojišťovna. Některé pojišťovny dokonce nabízí všem bezplatné balíčky
preventivní péče, ze kterých bývá toto vyšetření hrazeno (213). Pak je tu ještě
Evropský den melanomu.
O Euro Melanoma Day
Evropský den melanomu se koná každý rok v květnu. Letos
u nás proběhne už 12. ročník. Je to den, kdy můžete zajít k lékaři nechat si bezplatně vyšetřit pigmentová znaménka na kůži dermatoskopem, což
je vlastně taková speciální zvláštním způsobem upravená osvětlená lupa, která
umožní zkušenému lékaři posoudit kožní struktury i v hlubších partiích kůže.
Vyšetření není invazívní, nebolí, je rychlé, vcelku spolehlivé a nic vás nestojí. Prevence je důležitá. Každý rok
jsou na Evropském dni melanomu nějaké nádory kůže diagnostikovány, a to nejen
maligní melanony, ale i jiná onemocnění. Dalším takovým poselstvím této akce je i
osvěta ohledně kožních nádorů a zdravého opalování.
Jak se dostat na
Evropský den melanomu? Jednoduše! Všechny informace najdete na stránkách www.melanoma.cz
Je tam seznam lékařů, kteří se akce zúčastní a dotazník,
který musíte vyplnit, než se k vybranému lékaři vypravíte. Do akce se zapojují
dermatologické ambulance z celé republiky, takže stačí vyhledat tu, kterou
máte nejblíže, on-line se zaregistrovat a vyplnit anamnestický dotazník a 14.5.2012 tam přijít. Já dokonce poprvé přišla i bez registrace a vzali mě.
Dotazník jsem vyplnila přímo na místě.
Další nádory kůže související s expozicí UV záření
Dalšími nádory kůže, na které má vliv slunění, jsou
bazocelulární karcinom (bazaliom) a spinocelulární karcinom (spinaliom).
Bazaliom je nejčastější maligní kožní nádor, který se vyskytuje hlavně ve věku
nad 40 let. Vzniká z keratinocytů. Jeho incidence v Evropě je okolo 40 - 80 nemocných na 100 000 obyvatel. Rizikovou skupinou
jsou lidé nad 60 let. Hlavním rizikovým faktorem je právě chronická a
dlouhodobá expozice slunečnímu záření. Je to nádor, který sice moc často
nemetastazuje, ale je zhoubný svým lokálním agresivním růstem a je hodně
nepříjemný tím, že se většinou vyskytuje na obličeji. Začíná nenápadně jako
malý uzlík, vřídek či stroupek. Někdy vypadá třeba jako zarostlý vous.
Z počátku roste pomalu a jakoby se plazí po povrchu, později může vředovatět.
Jindy se téměř vyhojí, a pak začne růst znovu. Trvá to dlouho, ale časem může
úplně destruovat obličej. Někdy se zdravotníci diví, s jakým postižením
tváře jsou lidé schopní léta chodit po světě, aniž by měli potřebu vyhledat
lékaře. Je to nádor, který se dá docela dobře chirurgicky léčit, ale často se
vrací. Existuje i slizniční forma basaliomu, a ta naopak metastazuje docela
často.
Spinaliom, tedy dlaždicobuněčný
karcinom, je méně častý než basaliom. Incidence v Evropě je 6 pacientů
na 100 000 obyvatel u žen a 12 pacientů na 100 000 obyvatel u mužů. Oproti
basaliomu je agresivnější, roste rychleji a proniká do hlubších struktur
kůže. Častěji se také vředovatí. Ze začátku vypadá jako tužší růžový
či červený uzel. Jeho povrch později eroduje a nádor pak vypadá jako rána.
Metastazují hlavně nádory větší než dva centimetry. Léčba spinaliomu musí být
radikálnější než u bazaliomu.
Jak kůži proti UV záření chránit
Nejjednodušším způsobem jak kůži chránit před UV zářením je
oděv a stínění. To znamená, že člověk zbytečně nevychází na ostré slunce, kryje kůži
oděvem nebo se stíní kloboukem se širokou krempou či paraplíčkem. Je to značně
nespolehlivý způsob a dost záleží i na barvě a materiálu oděvu. Před sluncem lépe chrání syntetické materiály, ale z hlediska pohodlí je příjemnější bavlna a jiné přírodní materiály. Do některých tkanin se přidávají speciální filtry. Tmavé oblečení lépe chrání před slunečními paprsky, světlé hladké látky je ale hodně odrážejí. Záleží i na velikosti otvorů v tkanině, sepranosti a vytahanosti materiálu, apod. Spálit se můžete i přes oblečení i ve stínu, dokonce i
když je slunce právě za mraky. Opálíte se i ve vodě.
Dříve se hovořilo o tzv. fotoprotektivní adaptaci. Opakované
ozáření podprahovými dávkamu UV záření by mělo v kůži aktivovat přirozené
ochranné mechanismy. Dnes se ví, že to moc dobře nefunguje a týká se to
spíše u fototypů III a IV.
Pak je tu možnost namazat kůži něčím, co ochraňuje její
strukturu a funkci před poškozením slunečním zářením. Takovým látkám se říká
sunscreeny. Jejich účinnost je vyjádřena ochranným faktorem (SPF). Ten se
definuje jako poměr mezi MED kůže nechráněné ku MED kůže chráněné sunscreenem. Čím
je SPF větší, tím je ochrana lepší. V praxi se číslo faktoru násobí
deseti. Tím se získá počet minut, po které jste na slunci více méně chráněni.
Vysoký SPF rozhodně neznamená, že se nemůžete spálit nebo, že se neopálíte.
Určuje jen čas, po který se můžete na slunci pohybovat.
Sunscreeny dělíme na fyzikální (blokátory, opony) a chemické
(absorbéry). Mezi ty fyzikální patří látky, které UV záření rozptylují a
odrážejí (oxid titaničitý, oxid železnatý, oxid železičitý, magnezium silikát,
magnézium oxid, oxid zinečnatý, kaolin, baryum sulfát, red petrolatum).
Většinou mají nápadnou bělavou barvu. Do kůže se nevstřebávají, což je výhoda.
Používají se na místa hodně citlivá na slunce (uši, nos, rty). Často se
kombinují se sunscreeny chemickými, což jsou látky, které pohlcují UV záření.
Používají se zejména tyto: Para-aminobenzoová kyselina (PABA) a její deriváty
(PABA estery): amyldimethyl PABA (Padimate-A, Escalol 506), octyldimethyl
PABA (Padimate-O, Escalol 507); dále benzofenony (oxybenzone, dioxybenzon, sulisobenzone), dibenzoyl methany (Parsol
1798, Eusolex 8020, Parsol DAM), Mexoryl SX, cinnamáty (octolmethoxycinnamate,
cinnoxate), salicyláty (homomethyl salicylat), anthraniláty.
Chemické absorbéry ale mohou u citlivých lidí vyvolávat
kontaktní alergii nebo fotoalergickou kontaktní reakci. PABA a její deriváty se
nedoporučují pro citlivou kůži, ani pro děti. Je u nich dokonce popsaná zkřížená
alergie s některými léky (thiazidy, lokální anestetika, některá
antibiotika).
Další možností ochrany jsou některé přírodní látky: extrakty
z aloe, jojobový olej, vitamin E (alfa-tocoferol) a vitamín C (Kys.
L-askorbová). Ochranná funkce je nízká, ale oleje příjemně promašťují kůži a
vitamíny působí jako antioxidanty.
Nyní je snaha začít používat jako sunscreen lyázu (DNA
endonukleáza), enzym, který posiluje reparační procesy , které opravují
poškozený genetický materiál v buňkách. To je zatím ale hudba budoucnosti.
Přípravky na opalování se dnes vyrábí i ve voděodolných
variantách. Jejich odolnost umožňují akrylátové a metakrylátové polymery, které
po nanesení zůstávají absorbovány na kůži. Dají se ale dobře smýt mýdlem.
Přípravky s označením water resistant vydrží 40 min. namáčení, přípravky
water proof 80 minut. Voděodolné
přípravky ale nejsou otěruvzdorné, takže pokud se po koupání otřete ručníkem,
musíte se znovu namazat.
Dalším úskalím opalovacích krémů je to, že uměle prodlužují
dobu pobytu na slunci, aniž by se člověk spálil, ale nezabrání zcela negativním
účinkům ultrafialového záření na pigmentové buňky.
Pak je tu ještě možnost systémové fotoprotekce, tedy baštit
nějaké léky, které by měly před zářením chránit. Je to docela málo účinné a využívá
se to jen u některých onemocnění. Řada léků má dost nepříjemné vedlejší účinky,
proto je pouze na lékařský předpis. K takovým těm nejběžnějším systémovým
fotoprotektivům patří kys. acetylsalicylová a indometacin, které mají
protizánětlivý účinek a působí především proti solárnímu erytému, erytém se dá
také ovlivnit antihistaminiky H1. Dalšími látkami jsou antimalarika chlorochin
(Delagil), hydroxychlorochin (Plaquenil), quinacrin (Atebrin). Jsou ale
docela toxické a mají závážné vedlejší účinky.
Ochrannou látkou kterou zná asi každý je beta-karoten. Doporučují se dávky u dětí do 8 let 30-60 mg/den, nad 8 let 90-120 mg/den, u dospělých 120-180 mg/den až do 250 mg/den.
Ochrannou látkou kterou zná asi každý je beta-karoten. Doporučují se dávky u dětí do 8 let 30-60 mg/den, nad 8 let 90-120 mg/den, u dospělých 120-180 mg/den až do 250 mg/den.
Možností jak kůži chránit před škodlivým UV zářením je mnoho, ale žádná není ideální. Nejrozumnější je nepřehánět to s opalováním. Neměli byste ani zapomínat chránit si oči. V dioptrických brýlích dnes už bývají UV filtry automaticky, u běžně prodávaných brýlí slunečních to ale nebývá pravidlem. Tmavé brýle bez UV filtru jsou snad i horší než žádné brýle. Pod tmavými skly se zornice rozšíří a do oka se dostává mnohem více slunečních paprsků než obvykle. Sluneční brýle proto kupujte raději v oční optice a investujte do nich víc peněz.
Jak kůži ztmavit bez opalování
Protože opálená pleť je dnes žádoucí, vznikají i různé
způsoby, jak kůži ztmavit, aniž by se člověk musel dlouhodobě vystavovat slunci. Nejjednodušším
způsobem je namazat se něčím tmavým, třeba make-upem. To ale nemusí vždycky
vypadat dobře.
Pak je několik látek, které dokáží kůži ztmavit i bez
opalování. 3-5% dihydroxyaceton (DHA) samotný nebo v kombinaci s 0,25% lawsonem
(1,4-dihydroxynaphtoquinon) se v kůži váže a díky tělesnému teplu a
kyslíku ze vzduchu se oxiduje, polymerizuje, tmavne a váže se na histidin a
tryptofan v keratinu (bílkovina kůže). Zbarvení kůže vydrží 5-7 dní.
Postupně se vymývá (vodou, mýdlem, alkoholem, acetonem).
Pak jsou tu hydrolyzované proteinové extrakty s velmi
vysokým obsahem tyrosinu. Dodávají tedy do kůže základní substrát pro syntézu
melaninu. Mají se podávat 7-10 dní před letní dovolenou. Neukázalo se ale, že
by byly nějak výrazně účinné.
Perorálně se může podávat beta-karoten nebo canthaxanthin.
Jsou to látky, které se akumulují v podkožním tuku, ale i v dermis a
epidermis a díky svému žlutooranžovému zbarvení modifikují barvu kůže. Je třeba
je užívat 3-4 týdny. Jenže barví i místa, pro která opálení není typické (dlaně,
ušní lalůčky, plosky nohou). Canthaxanthin dokonce může poškozovat zrak.
Ne zrovna bezpečným způsobem je použití fototoxických látek,
jako jsou psoraleny nebo bergamotový olej. Po expozici UV záření vyvolávají na
kůži fototoxické změny, jejichž následkem je pigmentace, která je mnohem
výraznější než běžné opálení. Kůži ale poškozují a je zde i riziko rakoviny.
Použité prameny:
Rostová J., Borská L. Fiala. Z.: Vybrané akutní účinky UV
záření na organismus, Vojenské zdravotnické listy, 2006/1
Jirásková, M., Jirásek, L.: Fotoprotekce, Dermatologie pro praxi, 2008/2(2)
Bayer, M.: Vitamíny rozpustné v tucích, Praktické lékárenství, 2008/4(5)
Bayer, M.: Vitamíny rozpustné v tucích, Praktické lékárenství, 2008/4(5)
Ettler, K.: Ochrana kůže před účinky ultrafialového záření,
Kožní klinika FN Hradec Králové, 2001
http://www.wikiskripta.eu
http://www.wikiskripta.eu
Doufám, že jsem vás tímto článkem příliš neznechutila. O opačném extrému, tedy o kultu porcelánově bílé pleti a bělení kůže napíšu něco někdy příště. Přeji vám krásné léto a kůži, jakou si přejete mít.
Zajímavý článek :)
OdpovědětVymazatJestli jsi přečetla celé, tak máš můj obdiv. Původně to bylo myšleno na více kratších článků, ale pak jsem se rozhodla, že to nechám všechno pohromadě.
Vymazat