6) Vliv korzetu na fyziologii
Ve starých
lékařských knihách se můžeme dočíst o tom, jak korzet mění uspořádání
vnitřních orgánů a jak působí na jejich funkci. Na přelomu 19. a 20.
stol. se toho už vědělo celkem dost, přestože lékaři měli k dispozici
jen rentgenové snímky a docela primitivní vyšetřovací metody. Některá
jejich tvrzení nebyla daleko od pravdy, jiná se už dávno podařilo
vyvrátit. K posunům orgánů v dutině břišní nicméně u extrémního
stahování dochází. Dnes už máme k dispozici sofistikovanější zobrazovací vyšetření než páni doktoři v předminulém století a například CT vyšetření
současné korzetové rekordmanky Cathie Jung s patnáctipalcovým pasem
ukázalo, že vliv na pozici vnitřních orgánů není tak dramatický, jak se
očekávalo.
Každopádně korzet je stále korzet a jakékoli, ať už
malé nebo velké, stažení břicha a hrudníku, je nepřirozené a má určitý
efekt na fyziologické děje v těle.
Dechový stereotyp
Každý
korzet dost výrazně mění dechový stereotyp. Za normálních okolností je
hlavním inspiračním svalem bránice, která se při nádechu oplošťuje, čímž
se zvětšuje objem dutiny hrudní na úkor objemu dutiny břišní, což
kompenzují pohyby břišní stěny. Při nádechu se tedy obsah dutiny břišní
pohybuje směrem dolů a dopředu a při výdechu se vrací zase zpět.
Při
stažení korzetem je ale zvýšen nitrobřišní tlak, který působí zespodu
na bránici a tlačí ji nahoru. Stažení okolo 10 - 15 cm už docela výrazně
brání jejímu pohybu.
Dalším problémem je, že každé, i docela malé stažení,
omezuje pohyb spodních žeber a hrudní kosti. Hrudník se proto nemůže
přirozeně pohybovat během nádechu a výdechu. Tyto dvě okolnosti vedou k
tomu, že se v korzetu uplatňuje tzv. horní typ dýchání, tedy dýchání
podklíčkové (klavikulární, horní žeberní).
Bránice při tomto
dýchání nepracuje jako hlavní nádechový sval, nýbrž se zapojují pomocné
dýchací svaly. K pohybům břišní stěny a břišních orgánů už tolik
nedochází zato se viditelně pohybuje horní část hrudníku.
Dýchací svaly
| Vdechové | Vdechové | Výdechové | Výdechové |
| Hlavní | Pomocné | Hlavní | Pomocné |
Zdvihají žebra:
Bránice
Vnější mezižeberní svaly
|
Všechny svaly upínající se shora na žebra, nebo na nich začínající:
musculi scaleni
m.serratus anterior (pilovitý)
m.serratus posterior superior
m.latissimus dorsi (široký zádový)
m.pectoralis major (velký prsní) m.pectoralis minor (malý prsní) m.subclavius (podklíčkový) m.sternocleidomastoideus |
Působí tahem na žebra jejich sklonění:
Vnitřní mezižeberní svaly
musculi intercostales intimi
|
Všechny svaly upínající se na žebra zdola:
Břišní svaly
m.serratus posterior inferior
m.quadratus lumborum (čtyřhranný sval bederní) |
Za
normálních okolností se uplatňují jen hlavní dýchací svaly, pouze při
zvýšené zátěži nebo při chorobných stavech se zapojují pomocné dýchací
svaly. Dýchání je pro ně ale prací navíc. Jejich základní funkce je
posturální (týkající se vzpřímené polohy těla), fixační a hybná. V
korzetu jsou tyto pomocné dýchací svaly zapojeny více a tím se
přetěžují. Díky tomu dochází k tzv. svalovým dysbalancím.
Svalová dysbalance
Svalová
dysbalance je stav, kdy jsou svaly běžně působící proti sobě
(antagonisté) v nerovnováze. Zpravidla jeden z nich je ochablý a druhý
zkrácený. Zkrácený sval je užíván jako sval pracující - je tam stálé
svalové napětí - spazmus (někdy tento sval supluje i za pohyb jiné
svalové skupiny). Dochází k nerovnoměrnému zatížení kloubů a jejich
částí, objevují se poruchy funkce, blokády, později i přestavba
kloubních tkání, postupně až změny degenerativní s rozrušením kloubů.
Příčiny svalových dysbalancí se obecně dělí do čtyř skupin:
- Hypokineza, nedostatečné zatížení svalu
- Přetížení nebo chronické přetěžování nad hranici danou kvalitou svalu
- Asymetrické zatěžování bez dostatečné kompenzace
- Psychické faktory
Korzetů
se tedy týkají hlavně první dva body. Některé svaly jsou v korzetu mimo
provoz a ochabují, jiné přebírají jejich funkci a přetěžují se.
Při dýchání v korzetu se pak zapojují mezižeberní svaly, svaly krku, svaly šíje, prsní svaly, a další svaly.
Důsledky
horního typu dýchání jsou součástí svalové dysbalance - horního
zkříženého syndromu. Při plně rozvinuté svalové nerovnováze vzniká
typické vadné držení těla: kulatá a "povolená" záda, ramena stočená
vpřed nebo vytažená k uším, hlava v předsunu bradou vpřed se záklonem v
krční páteři a hlavových kloubech.
a) Slabé
svaly: sv. rombické (mm. rhomboidei) , trapézový sval (m. trapezius)
(vodorovná a spodní vlákna), široký sval zádový (m. latissimus dorsi)
(vodorovná a široká vlákna), přední sval pilovitý (m. serratus anterior)
, dlouhý sval krku a hlavy (m. longus colli a capitis) (hluboké sv.
šíje).
b) Zkrácené svaly: trapézový sval (horní
vlákna), zdvihač lopatky (m. levator scapulae), velký prsní sval (m.
pectorales) (dolní vlákna), vzpřimovače krku.
Zdroj obrázku:http://www.sportuj.com/view.php?nazevclanku=zapojte-konecne-zada&cisloclanku=2008080076
Nejen,
že to nevypadá hezky, ale bolí to. Bolí páteř, svaly, objevují se
bolestivé body nad výběžky obratlů, bývá omezena pohyblivost, může
docházet i k blokádám v páteřních kloubech. Krom vertebrogenních obtíží
se mohou objevovat i bolesti hlavy, potíže s polykáním, trávicí obtíže,
závratě, zvonění v uších a tzv. pseudoanginózní obtíže, což jsou
například bolesti na hrudi, které imitují onemocnění srdce. Člověk potom
přemýšlí, jestli náhodou nemá infarkt myokardu. Důvodem těchto bolestí
jsou ale ve skutečnosti spazmy mezižeberních svalů a blokády žeber.
Jediná
pomoc je pravidelně cvičit a učit se správným pohybovým stereotypům.
Vytvořit si při různých činnostech ergonomicky správné prostředí. Při
delší dobu trvajících obtížích navštívit praktického nebo
rehabilitačního lékaře a začít cvičit pod vedením odborníků.
Celková kapacita plic
Díky
tomu, že bránice v korzetu zůstává vklenuta nahoru, plíce nemají dost
místa, aby se při nádechu roztáhly. Spodní laloky plic se mohou jen
poněkud rozšířit za játra. Ve spodní části plic je snížena ventilace.
Tím je narušen normální transport hlenu z dýchacích cest. Lidé nosící
aktivně korzety proto mohou někdy trpět slabým kašlem. Díky tomuto
fenoménu se dříve korzety často spojovaly s tuberkulózou. Dnes už ale
víme, že je to infekční onemocnění a s korzetem nijak nesouvisí. V
19.stol se doporučovalo provádět předklony a rotační cvičení horní částí
trupu se zvednutými horními končetinami. To by mělo odstranění hlenu
ulehčit.
Udává se, že celková kapacita plic je v korzetu
snížena o nějakých 10 až 25%. Toto může být při dlouhodobém nošení
korzetu kompenzováno expanzí horní části hrudníku.
Játra
Játra
jsou docela mobilním orgánem. Normálně se při každém nádechu pohybují
směrem dolů a při výdechu zase nahoru. V korzetu zůstávají fixována na
místě a poněkud se pootočí do svislejší polohy. Mohou na nich být různé
tzv. šněrovací rýhy a otisky žeber, apod. známky komprese. V extrémních
případech mohou být játra všelijak zdeformována, i když stále zvládají
zajistit své funkce celkem dobře. Zdravá játra mají velkou regenerační
schopnost, a proto se neustále nízkou rychlostí obnovují. Tato adaptace
probíhá velmi pomalu, řadu měsíců až let. Problémy s játry jsou spíše
záležitostí mnohaletého extrémního stahování. Ironií je, že dlouhodobé
nošení, umožňuje tělu přizpůsobit se více korzetu, takže člověk
subjektivně nemusí pociťovat žádné problémy. U některých lidí korzet
potlačuje chuť k jídlu, proto se játra mohou trochu zmenšit díky
sníženému příjmu potravy.
Žaludek a jícen
V
korzetu je zvýšen nitrobřišní tlak, který tlačí žaludek proti bránici.
Při polykání je potřeba tento tlak překonat, aby se sousto posunulo z
jícnu do žaludku. To může být pro někoho velmi nepříjemné. Člověka to
nutí jíst pomalu a po malých soustech a někdy také jídlo zapíjet malými
doušky vody. Samozřejmě se na to dá postupným tréninkem zvyknout, ale
asi nejlepším řešením tohoto problému je korzet před jídlem povolit.
Pokud
je nitrobřišní tlak tak vysoký, že překoná sílu svalového svěrače,
který je mezi žaludkem a jícnem, může se obsah žaludku tlačit zpět do
spodní části jícnu a způsobovat pálení žáhy. To samé se děje na rozhraní
žaludku a dvanáctníku, kde se potom žaludeční kyselina dostává do
střeva a může způsobit dvanáctníkové vředy. (Klidový tonus dolního
jícnového svěrače je 12-25 mm Hg. Nejnižší je po jídle, nejvyšší je v
noci.)
Prázdný žaludek je docela malý. Jeho stlačením může
vzniknout dojem plnosti. Při extrémním stahování se žaludek dostává do
poněkud svislejší polohy a někdy může dosáhnout tvaru přesýpacích hodin.
Kapacita žaludku je v korzetu snížena (udává se že o 30-60%), což se
někdy přirovnává ke gastrické bandáži. Někteří lidé korzet opravdu
využívají k redukci hmotnosti, protože v něm sní méně jídla. Gastrická
bandáž a korzet přece jen mají jednu věc společnou: pokud se přejíte,
musí se sundat.
(POZN.: Gastrická bandáž je bariatrická
operace, která je indikována při obezitě 3. stupně, popř. při obezitě 2.
stupně, jsou-li přítomny komplikace obezity. Tento zákrok má řadu
rizik, ale stále je méně nebezpečný než obezita sama o sobě. Na žaludek
se nasadí manžeta, která zmenší jeho velikost a vytvoří se tím falešný
pocit sytosti. Aby pacient bandáž žaludku dostal, musí nejdříve dokázat,
že zvládne dodržovat určitou dietu a trochu zhubnout. Nejčastější
pozdní komplikací gastrické bandáže je totiž její tzv. přejedení, kdy
část žaludku nad manžetou zůstává roztažena, žaludek se nemůže normálně
vyprazdňovat a pacient zvrací. V této situaci se musí manžeta co možná
nejrychleji chirurgicky odstranit. Novější gastrické bandáže jsou už
adjustabilní.)
Tenké a tlusté střevo
Je
skutečně prověřeno a potvrzeno, že korzety mohou způsobovat zácpu. Dá
se tomu předcházet vhodně řešeným střihem korzetu a správným
stravováním.
Tlusté střevo je postiženo více než tenké. Příčný
tračník je prohnut směrem dolů do výrazného oblouku. Díky tomu musí
trávenina při posunu do sestupného tračníku zdolat ostřejší ohyb než
normálně. Pokud korzet vytváří v pasové linii ostrý úhel, může být
tlusté střevo vytlačeno nad pas a peristaltika potom bude muset překonat
vysoký tlak v oblasti pasu a pod pasem. To by se u správně
vypracovaného střihu nemělo stát.
Kličky
tenkého střeva jsou natlačeny na sebe. Jestli bude uzavřena jejich
dutina, závisí stejně jako u tlustého střeva na tom, zda prochází linií
pasu. To se ale ve valné většině neděje. Střeva se tlačí dolů a dopředu.
Ledviny a pohlavní orgány
Ledviny
jsou na zadní straně dutiny břišní a vlivem korzetu se tlačí směrem
dolů. Při vyšším nitrobřišním tlaku se snižuje prokrvení a funkce ledvin
(glomerulární filtrace). Čím vyšší je nitrobřišní tlak, tím nižší je
tvorba moči. Při nitrobřišním tlaku nad 15 mmHg už dochází k oligurii,
tedy k poklesu vylučování moči na 50 - 500 ml/den. Po sundání korzetu se
činnost ledvin velmi rychle vrací do normálního stavu.
Na
pohlavní orgány v malé pánvi korzet působí jen nepřímo zvýšením
nitrobřišního tlaku. K jejich poškození by zřejmě došlo až u velmi
velkého stažení. Malá pánev je ohraničený prostor a orgány zde nemají
kam uhnout. Záleží také na střihu korzetu. Styly s plochým předním
profilem přece jen poskytují orgánům méně místa a ty se pak těsnají
směrem dolů. Takový korzet se na extrémní stahování nehodí. Daleko lepší
je viktoriánský hourglass styl.
Při stahování může v první
chvíli dojít k překrvení vnějšího genitálu, což po pár minutách po
obléknutí korzetu spontánně přejde. Během postupné adaptace na korzet se
to ale stávat nemusí nebo jen ze začátku. Obecně se ale tvrdí, že při
stahování je větší citlivost genitálií a lepší uspokojení ze sexuální
aktivity.
Srdce a krevní oběh
Zvýšení
nitrobřišního tlaku zvyšuje periferní vaskulární rezistenci, tedy odpor
v cévách. To je faktor, který působí proti toku krve v cévách. Zvýšený
nitrobřišní tlak také snižuje srdeční výkon a mění polohu srdce. Snižuje
se i poddajnost srdečních komor. Po obléknutí korzetu se může v první
chvíli zvýšit krevní tlak a zrychlit tep. U zdravých lidí by se ale
situace měla po prvních 10 - 20 minutách vrátit k normálu. Záleží také
na tom, jak rychle je korzet utažen. Pokud je dotažen najednou, nemusí
to být dobře tolerováno. Daleko lepší je zvolit při oblékání postup, kdy
se korzet nejprve oblékne méně utažený a až po cca půl hodině se teprve
dotáhne.
Při větší zátěži v korzetu někteří lidé mohou cítit bušení srdce. Hodně pevné stahování navíc může omezovat krevní oběh.
Korzet
také může snižovat žilní návrat. Žilním návratem se rozumí tok krve ze
žilního řečiště do pravé předsíně, který probíhá periodicky v průběhu
každého srdečního cyklu. Žilní návrat je ovlivněn několika mechanismy:
- Svalovou pumpou: činnost kosterních svalů v okolí cévy
- Žilní pumpou: svalovina ve stěně cévy
- Uspořádáním cévního svazku
- Sací sílou srdce
- Dýcháním
Během
nádechu klesá nitrohrudní tlak a krev je nasávána do dutých žil a do
pravé předsíně. Bránice při nádechu klesá, zvyšuje nitrobřišní tlak a
krev je vytlačována z dutiny břišní směrem k srdci. Aby krev v žilách
proudila pouze jedním směrem, a to i proti vlivu gravitace, jsou
opatřeny chlopněmi. V korzetu je pohyb bránice jednoznačně omezen, až
znemožněn. Je zvýšen nitrobřišní tlak a tím je snížen žilní návrat z
břišních útrob i z končetin.
U štíhlých osob by mohlo při extrémním
stahování dojít k útlaku velkých břišních cév, což také nepříznivě
ovlivňuje žilní návrat (tzv. syndrom dolní duté žíly). Aby byl možný žilní návrat, musí být tlak v
dolní duté žíle alespoň stejný jako nitrobřišní tlak.
Díky
městnání krve v dolních končetinách dochází k otokům a ke vzniku varixů
(křečových žil). K otokům může dojít hlavně pokud korzetový trénink
probíhá příliš rychle bez dostatečného času na adaptaci na jeho
působení. Pokud je žilní návrat opravdu nízký, může dojít až ke ztrátě
vědomí (mdlobě).
Normální nestažená postava | Po stažení korzetem |
Zdroj obrázků: http://chestofbooks.com/health/nutrition/Food-Death/Causes-Of-Indigestion-Part-4.html
Při
nošení korzetu velmi záleží na tom, jak velké má stažení, jak často je
nošen a jak rychle probíhá waist training. Pokud je korzet nošen
pravidelně a stažení zvyšováno postupně, tělo se změnám tlaku
přizpůsobuje a člověk nemusí cítit žádné subjektivní potíže. Dá se takto
dopracovat k rekordním stažením, aniž by se nositel korzetu cítil nějak
zle. Potom může ale být problémem korzet odložit. Ani Cathie Jung není
po zdravotní stránce zcela v pořádku. Má obrovské problémy s páteří,
díky kterým chodí plavat (ve speciálně upraveném korzetu) a sem tam
někde prosákne informace, že má i další zdravotní problémy.
Přirovnání k těhotenství
Často,
a to i v zahraničních článcích, se můžete dočíst, že u žen není
stahování nic strašného, protože jejich orgány jsou na posuny uzpůsobeny
kvůli možnému těhotenství. Mnohdy k tomu autoři připojují i květnatou
obhajobu korzetů. Píšou, že změny orgánů v korzetu nejsou tak velké jako
v těhotenství a dochází k nim za mnohem delší dobu. Také se dočtete, že
hrudní dýchání je pro ženy přirozené, apod.
S takovými názory
bych byla trochu opatrnější. Těhotenství je narozdíl od stahování
fyziologický děj, který je řízený řadou hormonů. Je to naprosto
přirozené. Navíc orgány se posunují trochu jinými směry než v korzetu.
Ano,
v těhotenství vás také může trápit pálení žáhy, zácpa, otoky nohou či
problémy s močením, ale není to ze stejných důvodů jako v korzetu.
Zdroj obrázku: http://www.plg-pllc.com/resources/articles/pregnancy-injuries/
Příčina
není jen v mechanickém tlaku dělohy na své okolí, ale také ve změnách
hladin určitých hormonů. V těhotenství je vlivem progesteronu snížen
tonus hladkého svalstva žaludku a střev, proto je snížena rychlost
vyprazdňování žaludku i pohyb tráveniny ve střevech. Estrogeny vykazují
efekt zadržování vody v těle, proto vznikají otoky. Všechny tyto jevy
jsou ale považovány za normální.
Změny, ke kterým dojde během
devíti měsíců těhotenství jsou velmi dramatické, ale je nutno si
uvědomit, že se také velmi mění metabolická a endokrinní aktivita,
cirkulující objem krve a srdeční činnost. Bránice se zvyšuje o 4 cm a
průměr hrudníku se rozšiřuje o 2 cm. Dochází k rozšíření průdušek.
Dýchání je převážně brániční a prohloubené, frekvence se nemění, ale
respirační objem a minutová ventilace stoupají.
Zkrátka
těhotenství a stahování korzetem jsou dvě naprosto rozdílné záležitosti a
nepletla bych je dohromady. Osobně v tom žádnou analogii nevidím.
 |  |
Stahování těla korzetem
|
Fyziologické těhotenství
|
Zdroje obrázků: http://haabet.dk/patent/The_corset/
http://thebeginningofmotherhood.blogspot.com/2011/07/womans-anatomy-with-baby.html
POZN:
Nejčastějším typem dýchání je dýchání smíšené (kostálně - abdominální,
hrudně - břišní). Ženy mají pružnější hrudník, dýchají proto s menším
nádechovým úsilím a tedy spíše "do hrudníku". Muži dýchají spíše "do
břicha". To už dneska ale nemusí být pravidlem. Díky životnímu stylu s
nedostatkem pohybu a spoustou stresů má spousta lidí ochablé svalstvo a
špatné držení těla, proto začíná být hrudní dýchání čímdál častější i u
mužů. Naopak u žen, které pravidelně sportují, může být častější dýchání
břišní. Břišní dýchání je rozhodně mnohem výjhodnější než dýchání
hrudní, které je mělké a vyžaduje větší námahu. K hrudnímu dýchání
(kostální, thorakální, dolní žeberní) dochází stahy mezižeberních svalů.
Naplňuje se jím hlavně střední část plic a hrudník se při něm roztahuje
zvedáním a poklesem spodních žeber. U dýchání břišního (brániční,
abdominální) se uplatňuje především bránice. Tento typ dýchání je
nejvýhodnější. Zajišťuje kvalitní výměnu dýchacích plynů a napomáhá
správné funkci řady orgánů. Pohyb bránice má příznivý vliv nejen na
činnost srdce a krevní oběh, ale i na funkci orgánů v břišní dutině.
Ovlivňuje kolem 60% vitální kapacity plic. Pak ještě existuje dýchání
podklíčkové (klavikulární, horní žeberní), které je více méně
patologické. Uskutečňuje se pohybem 2.-5. páru žeber. Zásobí kyslíkem
jen horní části plic a je velmi mělké, nevýhodné a namáhavé pro pomocné
dýchací svaly.
Tady si můžete přečíst, jaký názor měla na korzety lékařka Jenny Springerová v roce 1923: http://melissadrumos.blogspot.com/2012/05/zensky-sat-drjenny-springerova-r1923.html
Použité prameny:
Townsend, G., Levy, F., Crandall, G.: The Relation of Food to Health and Premature Death, Witt Publishing Copany, 1897
Kula, R., Chýlek, V., Liszková, K., Szturz, P.: Abdominal compartment syndrome, Postgraduální medicína 6/2010
Vobořil,
J.: Viscerosomatické a somatoviscerální vztahy z pohledu oboru
rehabilitace aneb blíží se soumrak farmakoterapie u funkčních poruch
zažívacího traktu?, Lékařské listy, 4/2009
Trojan, S.: Lékařská fyziologie, Grada, 1999
Češka, R.: Interna, Triton, 2010
Beaumont, A.: Corseting the Human Body and Medical Advice, Staylace, 2001
Zwinger, A.: Porodnictví, Galen, 2004
Volnohradský, R., Fűgner, D.: Syndrom břišního přetlaku, Abdominální kompartment syndrom, Urologie pro praxi, 1/2006
Publikováno také na: http://ettelea-heri-morna.blog.cz
Publikováno také na: http://ettelea-heri-morna.blog.cz
Žádné komentáře:
Okomentovat