Slovo jóga pochází ze sanskrtu a
jeho kořen "judž" znamená spojit, spřáhnout, sjednotit. Jedná se o
spojení fyzických, mentálních, emociálních a duchovních aspektů v nás samých.
Podle psychologů se lidské aktivity odehrávají ve dvou základních směrech
vytvářejících symbolický kříž. Pokud se člověk na své cestě životem vydá
horizontálním směrem, žene se za stále dalšími a dalšími zážitky, aniž by
kterýkoliv z nich plně vychutnal a nechal zúročit. Je to nepřetržitý pohyb
od jedné myšlenky k druhé. Přirovnává se k pohybu po hladině oceánu.
Druhá aktivita vede člověka po vertikále. Když se noří do hloubky oceánu,
rozbouřené vlny se ztišují a když se dívá na vodní hladinu z výšky, vidí
problém z jiné perspektivy. Zastaví horečný spěch svého života a ztiší
koloběh svých myšlenek. Toto zklidnění je cílem všech duchovních proudů
lidstva. Dokonce i v moderní vědě začíná převládat holistický (celostní)
přístup k člověku.
Ve východních kulturách se učí,
že lidské tělo je tvořeno nejen hmotou, ale i jakýmsi energetickým systémem,
díky kterému je člověk v bezprostřední interakci se silami, které působí
na různých úrovních bytí v jeho okolí, v kosmu a u základů všeho
tvoření. Systém energií a vibračních polí člověka obsahuje tři základní složky:
vibrační pole energií (energetická těla), čakry (centra energie) a nádí
(rozvodné kanálky). Nádí jsou v tomto systému jakousi analogií tepen
fyzického těla. Rozvádí po celém systému pránu neboli životní energii.
V čínsko japonské tradici se tato síla nazývá chi nebo ki a přestavuje
prazdroj všech forem energie. Čakrami jsou nádí jednoho vibračního pole
propojena s nádí sousedního vibračního pole. Číňané a Japonci znají
podobný systém kanálů energie, které označují meridiány (z jejich znalosti se
vyvinula akupunktura). Působnost každé čakry se vztahuje k určitým
orgánům.
Pramenem vitální síly pro vyšší
čakry je Mulathara, čakra kořene. Zde začínají tři hlavní kanály energie
(Sušumna, Ida a Pingala). Působnost této čakry zahrnuje spodní konec páteře,
kostrč, tlusté střevo, nohy a chodidla. Mulathara září jasně červenou barvou a
označuje se symbolem lotosu se čtyřmi okvětními lístky. Je sídlem kolektivního
povědomí.
O něco výše se nachází čakra
sakrální (Svadhisthana). Její barva je oranžová. Tato čakra ovlivňuje
mezilidské vztahy. Obzvlášť vztahy k druhému pohlaví. Manipura (čakra
solar plexu) se nachází v oblasti žaludku. Je zde uložena osobnost
člověka. Touto čakrou přijímáme sluneční energii. Má barvu žlutou. Anahata je
čakra srdce. Její barva je zelená. Vnímáme jí lásku, krásu, přírodu, umění a poezii.
Pátá čakra, Višuddhy, má modrou barvu a působí v oblasti krku. Je
mostem mezi naším myšlením a cítěním. Adžňa je čakra čela. Bývá označována jako
třetí oko. Je vyjádřena všemi smysli a také nadsmyslovým vnímáním. Má barvu
fialovou. Sedmá čakra je tmavě fialová čakra temene hlavy (Sahasrána). Je to
místo, odkud začala naše cesta a kam se opět vrátíme na konci našeho vývoje.
Zde se můžeme otevřít a stát se přijímací nádobou.
Pokud jsou čakry správně
aktivované a otevřené, fungují správně nejen orgány, na které působí, ale i
naše psychika a mezilidské vztahy. Funkci konkrétní čakry můžeme podpořit
doplněním příslušné barvy do našeho šatníku nebo také pravidelným cvičením.
Jóga je ucelený systém tělesných
cvičení k harmonizaci těla, mysli i jemných energií. Obsahuje zejména cviky s
výdržemi (ásany), dechová cvičení (pránájáma) a očistné techniky (krijá).
Osm stupňů jógy
- jama - ahinsá (nenásilí), satja (pravda), asteja (nekradnutí), aparigraha (nehromadění), brahmačarja (zdrženlivost, nepodléhání vášním)
- nijama - šauča (čistota), santóša (spokojenost, pozitivní přístup), tapas (sebekázeň, sebeovládání), svádjája (sebepoznání, studium svatých písem), íšvara pradnihára (poslušnost hlasu svědomí - principu dobra v sobě)
- ásana - cvičení tělesných poloh, cílem dobré kondice je pevná a příjemná poloha
- pránájáma - práce s dechem a energií
- pratjáhára - odpoutání (ovládnutí) smyslů
- dhárana - koncentrace
- dhjána - meditace
- samádhi – kontemplace
Ačkoli je cíl jen jeden, existuje mnoho druhů
jógových cest, v životě člověka jdoucího cestou jógy se mohou navzájem i
prolínat. Popis těch hlavních najdeme v Bhagavadgítě ("Zpěvu
vznešeného" - filosoficko-básnické skladbě z indického eposu Mahábhárata -
"Bibli" minulé i současné Indie). Mezi hlavní cesty patří:
- karmajóga (jóga činu). Její hlavní myšlenkou je neulpívání na výsledcích svých činů. Kdo jde cestou karma jógy, tak vše, co dělá, koná proto, že je toto konání je samo o sobě dobré. Snaží se vždy dělat to, co se dá na daném místě udělat, činy jsou zaměřené pro dobro co největšího celku - svědomité vykonávání všech povinností. Motivem není výsledek, ale postoj. Je to cesta pro činorodé - práce osvobozuje.
- džňánajóga (jóga poznání, moudrosti). Je to cesta začínající rozumovým zkoumáním a správným rozlišováním, které později musí přejít v intuitivní poznání. Nejde v ní jen o poznání fakt, ale zejména o uvědomění si pravé podstaty takovou intenzitou, jako při poznání událostí na vlastní kůži. Je to nejpřímější cesta, ale je také nejobtížnější se z ní neztratit.
- bhaktijóga (jóga lásky a oddanosti). Může být nejbližší lidem nábožensky založeným. Jóga totiž není v rozporu s žádným náboženstvím - ale ani jej nevyžaduje. Bhaktijogín věnuje každou svoji myšlenku, rozjímání a každý svůj čin Zřídlu své lásky. Mnohdy má tak bhaktijóga velmi blízko ke karmajóze. Na rozdíl od ní však prostředkem ani cílem není čin (a samozřejmě ani produkt tohoto činu), ale vědomí plné lásky.
- rádžajóga (královská jóga). Je popsána v nejstarším písemném záznamu o józe - Pataňdžaliho "Jogasútře" - aforismech o józe. Někdy je označována taky jako aštangajóga (osmistupňová cesta jógy). Její součástí je hathajóga, která se v našich podmínkách nejčastěji praktikuje v kurzech.
Již před staletími byly známy vztahy
některých pohybových schopností a tělesných vlastností. I přes značný nános
mystiky má jóga racionální základ. Neznamená to ale, že by neměla i vliv na
lidskou psychiku. Za nesporné je možno považovat její účinky na obratnost,
koordinaci a ohebnost těla. Jógu je třeba cvičit pravidelně a systematicky
nejméně 20 minut denně. Cvičí se ve stanovenou dobu ráno nebo večer nejméně tři
hodiny po jídle. Pro cvičení si najdeme
klidné místo, kde je dostatek prostoru k pohybu. Cvičí se na zemi. Měkká
podložka není vhodná. Oblečení má být pohodlné, volné, z přírodních
materiálů. Nenosíme šperky, opasek, obuv, apod. Během cvičení se snažíme
oprostit od každodenních starostí. Pokud některé cviky nedokážeme provést,
můžeme je provádět v duchu tak, jako bychom je prováděli prakticky.
Někdo by mohl namítnout, že
spoustu cviků, které se cvičí v józe, zná i z běžného tělocviku. To
je sice pravda, ale v józe je důležitější než provedení vnitřní prožitek
cvičícího. Klade se důraz na správné dýchání a na výdrž v jednotlivých
pozicích. Veškerá cvičení jógy jsou prováděna takovým způsobem, že vedou
člověka k pozornému vnímání pocitů v těle, k plnému zážitku
z aktivity těla a tím k dokonalému ztišení mysli. Tak se
v člověku zastavuje čas a z bodu, v němž je horizontála proťata
vertikálou, z tohoto symbolického kříže lidského bytí, se duch začíná
vzpínat po vertikále.
Použité prameny:
•
Jóga, Věra Knížetová, Josef Tillich, Olympia
1993
•
Jóga, André von Lysebeth, Olympia 1984
•
Jóga v denním životě, Paramhansa Svámí
Mahešvaránanda, Blok 1990
Žádné komentáře:
Okomentovat