Steamzine

Steamzine
Ezin českého steampunku

pátek 2. března 2012

Jóga


Slovo jóga pochází ze sanskrtu a jeho kořen "judž" znamená spojit, spřáhnout, sjednotit. Jedná se o spojení fyzických, mentálních, emociálních a duchovních aspektů v nás samých. Podle psychologů se lidské aktivity odehrávají ve dvou základních směrech vytvářejících symbolický kříž. Pokud se člověk na své cestě životem vydá horizontálním směrem, žene se za stále dalšími a dalšími zážitky, aniž by kterýkoliv z nich plně vychutnal a nechal zúročit. Je to nepřetržitý pohyb od jedné myšlenky k druhé. Přirovnává se k pohybu po hladině oceánu. Druhá aktivita vede člověka po vertikále. Když se noří do hloubky oceánu, rozbouřené vlny se ztišují a když se dívá na vodní hladinu z výšky, vidí problém z jiné perspektivy. Zastaví horečný spěch svého života a ztiší koloběh svých myšlenek. Toto zklidnění je cílem všech duchovních proudů lidstva. Dokonce i v moderní vědě začíná převládat holistický (celostní) přístup k člověku.
Ve východních kulturách se učí, že lidské tělo je tvořeno nejen hmotou, ale i jakýmsi energetickým systémem, díky kterému je člověk v bezprostřední interakci se silami, které působí na různých úrovních bytí v jeho okolí, v kosmu a u základů všeho tvoření. Systém energií a vibračních polí člověka obsahuje tři základní složky: vibrační pole energií (energetická těla), čakry (centra energie) a nádí (rozvodné kanálky). Nádí jsou v tomto systému jakousi analogií tepen fyzického těla. Rozvádí po celém systému pránu neboli životní energii. V čínsko japonské tradici se tato síla nazývá chi nebo ki a přestavuje prazdroj všech forem energie. Čakrami jsou nádí jednoho vibračního pole propojena s nádí sousedního vibračního pole. Číňané a Japonci znají podobný systém kanálů energie, které označují meridiány (z jejich znalosti se vyvinula akupunktura). Působnost každé čakry se vztahuje k určitým orgánům.
Pramenem vitální síly pro vyšší čakry je Mulathara, čakra kořene. Zde začínají tři hlavní kanály energie (Sušumna, Ida a Pingala). Působnost této čakry zahrnuje spodní konec páteře, kostrč, tlusté střevo, nohy a chodidla. Mulathara září jasně červenou barvou a označuje se symbolem lotosu se čtyřmi okvětními lístky. Je sídlem kolektivního povědomí.



O něco výše se nachází čakra sakrální (Svadhisthana). Její barva je oranžová. Tato čakra ovlivňuje mezilidské vztahy. Obzvlášť vztahy k druhému pohlaví. Manipura (čakra solar plexu) se nachází v oblasti žaludku. Je zde uložena osobnost člověka. Touto čakrou přijímáme sluneční energii. Má barvu žlutou. Anahata je čakra srdce. Její barva je zelená. Vnímáme jí lásku, krásu, přírodu, umění a poezii. Pátá čakra, Višuddhy, má modrou barvu a působí v oblasti krku. Je mostem mezi naším myšlením a cítěním. Adžňa je čakra čela. Bývá označována jako třetí oko. Je vyjádřena všemi smysli a také nadsmyslovým vnímáním. Má barvu fialovou. Sedmá čakra je tmavě fialová čakra temene hlavy (Sahasrána). Je to místo, odkud začala naše cesta a kam se opět vrátíme na konci našeho vývoje. Zde se můžeme otevřít a stát se přijímací nádobou.
Pokud jsou čakry správně aktivované a otevřené, fungují správně nejen orgány, na které působí, ale i naše psychika a mezilidské vztahy. Funkci konkrétní čakry můžeme podpořit doplněním příslušné barvy do našeho šatníku nebo také pravidelným cvičením.
Jóga je ucelený systém tělesných cvičení k harmonizaci těla, mysli i jemných energií. Obsahuje zejména cviky s výdržemi (ásany), dechová cvičení (pránájáma) a očistné techniky (krijá).

Osm stupňů jógy
  1. jama - ahinsá (nenásilí), satja (pravda), asteja (nekradnutí), aparigraha (nehromadění), brahmačarja (zdrženlivost, nepodléhání vášním)
  2. nijama - šauča (čistota), santóša (spokojenost, pozitivní přístup), tapas (sebekázeň, sebeovládání), svádjája (sebepoznání, studium svatých písem), íšvara pradnihára (poslušnost hlasu svědomí - principu dobra v sobě)
  3. ásana - cvičení tělesných poloh, cílem dobré kondice je pevná a příjemná poloha
  4. pránájáma - práce s dechem a energií
  5. pratjáhára - odpoutání (ovládnutí) smyslů
  6. dhárana - koncentrace
  7. dhjána - meditace
  8. samádhi – kontemplace
Ačkoli je cíl jen jeden, existuje mnoho druhů jógových cest, v životě člověka jdoucího cestou jógy se mohou navzájem i prolínat. Popis těch hlavních najdeme v Bhagavadgítě ("Zpěvu vznešeného" - filosoficko-básnické skladbě z indického eposu Mahábhárata - "Bibli" minulé i současné Indie). Mezi hlavní cesty patří:
  • karmajóga (jóga činu). Její hlavní myšlenkou je neulpívání na výsledcích svých činů. Kdo jde cestou karma jógy, tak vše, co dělá, koná proto, že je toto konání je samo o sobě dobré. Snaží se vždy dělat to, co se dá na daném místě udělat, činy jsou zaměřené pro dobro co největšího celku - svědomité vykonávání všech povinností. Motivem není výsledek, ale postoj. Je to cesta pro činorodé - práce osvobozuje.
  • džňánajóga (jóga poznání, moudrosti). Je to cesta začínající rozumovým zkoumáním a správným rozlišováním, které později musí přejít v intuitivní poznání. Nejde v ní jen o poznání fakt, ale zejména o uvědomění si pravé podstaty takovou intenzitou, jako při poznání událostí na vlastní kůži. Je to nejpřímější cesta, ale je také nejobtížnější se z ní neztratit.
  • bhaktijóga (jóga lásky a oddanosti). Může být nejbližší lidem nábožensky založeným. Jóga totiž není v rozporu s žádným náboženstvím - ale ani jej nevyžaduje. Bhaktijogín věnuje každou svoji myšlenku, rozjímání a každý svůj čin Zřídlu své lásky. Mnohdy má tak bhaktijóga velmi blízko ke karmajóze. Na rozdíl od ní však prostředkem ani cílem není čin (a samozřejmě ani produkt tohoto činu), ale vědomí plné lásky.
  • rádžajóga (královská jóga). Je popsána v nejstarším písemném záznamu o józe - Pataňdžaliho "Jogasútře" - aforismech o józe. Někdy je označována taky jako aštangajóga (osmistupňová cesta jógy). Její součástí je hathajóga, která se v našich podmínkách nejčastěji praktikuje v kurzech.
Již před staletími byly známy vztahy některých pohybových schopností a tělesných vlastností. I přes značný nános mystiky má jóga racionální základ. Neznamená to ale, že by neměla i vliv na lidskou psychiku. Za nesporné je možno považovat její účinky na obratnost, koordinaci a ohebnost těla. Jógu je třeba cvičit pravidelně a systematicky nejméně 20 minut denně. Cvičí se ve stanovenou dobu ráno nebo večer nejméně tři hodiny po jídle. Pro cvičení  si najdeme klidné místo, kde je dostatek prostoru k pohybu. Cvičí se na zemi. Měkká podložka není vhodná. Oblečení má být pohodlné, volné, z přírodních materiálů. Nenosíme šperky, opasek, obuv, apod. Během cvičení se snažíme oprostit od každodenních starostí. Pokud některé cviky nedokážeme provést, můžeme je provádět v duchu tak, jako bychom je prováděli prakticky.
Někdo by mohl namítnout, že spoustu cviků, které se cvičí v józe, zná i z běžného tělocviku. To je sice pravda, ale v józe je důležitější než provedení vnitřní prožitek cvičícího. Klade se důraz na správné dýchání a na výdrž v jednotlivých pozicích. Veškerá cvičení jógy jsou prováděna takovým způsobem, že vedou člověka k pozornému vnímání pocitů v těle, k plnému zážitku z aktivity těla a tím k dokonalému ztišení mysli. Tak se v člověku zastavuje čas a z bodu, v němž je horizontála proťata vertikálou, z tohoto symbolického kříže lidského bytí, se duch začíná vzpínat po vertikále.



Použité prameny:

                Jóga, Věra Knížetová, Josef Tillich, Olympia 1993
                Jóga, André von Lysebeth, Olympia 1984
                Jóga v denním životě, Paramhansa Svámí Mahešvaránanda, Blok 1990
                http://www.jogin.cz/clanky
                http://www.cvicime.cz/

Žádné komentáře:

Okomentovat