Rozhovor, který jsem poskytla dámské krejčí a tvůrkyni korzetů působící pod pseudonynem
Ettelëa heri morna. Na jejím blogu byl zveřejněn 19.4.2011.
Jak jsi přišla
na existenci korzetů?
Asi tak jako každý. V
knihách, v televizi, ve škole… Jako malá holka jsem listovala
starou lékařskou knihou od Dr. Jenny Springer. Tam jsem se poprvé
dočetla o neblahých účincích stahování korzetem na vnitřní
orgány. Bylo to zajímavé čtení, i když ne se vším by se dalo
dneska souhlasit. Před cca třemi lety jsem viděla v televizi
reportáž o nošení korzetů v dnešní době. Byla ze zahraničí,
tak mě ani nenapadlo, že by skutečný korzet šlo sehnat i u nás.
Pak jsem náhodou zjistila na Internetu, že opak je pravdou a začala
o podobném kusu oděvu uvažovat. Ne tedy s myšlenkou stahovat o
mnoho centimetrů, ale spíše obepnout a zvýraznit svou postavu,
která je i bez korzetu docela dost štíhlá.
Jak se díváš na korzet z pohledu zdravotníka v dnešní době a jak tomu bylo v minulosti?
Myslím, že zdravotní
rizika nošení korzetů jsou stále stejná. Lidské tělo není a
nikdy nebylo stavěno na stahování korzetem. Klad ale vidím v tom,
že dnes je korzet dobrovolnou součástí šatníku a už nikdo není
nucen nosit ho od útlého mládí. Pokud se někdo v dospělosti
rozhodne formovat postavu korzetem, je to jeho svobodné rozhodnutí
a rizika si většinou dobře uvědomuje.
Máš taky pracovní deformaci jako plno doktorů?
Nevím, co si pod tím
pojmem představit. Doufám a pevně věřím, že většina lékařů
striktně odděluje svůj osobní a pracovní život. Zdravotníci
totiž patří k profesím ohroženým tzv. syndromem vyhoření a to
není žádná legrace. Samozřejmě, že člověk se znalostmi z
medicíny přemýšlí o některých věcech trochu jinak než lidé
jiných profesí a všímá si jiných detailů. Ty, jako tvůrkyně
oděvů, třeba zase jiným způsobem hodnotíš kvalitu oblečení v
obchodech a zajímáš se víc o materiály, než my, kteří tomu
moc nerozumíme.
Jak se díváš na otázku korzet a zdraví? Prospěšný-neprospěšný, kdy nošení korzetu začíná být podle tebe nebezpečné a proč tomu podle tebe tak je?
Nošení korzetu rozhodně
prospěšné není. Jediná situace, kdy by podobná pomůcka měla
své opodstatnění, jsou akutní bolestivé stavy. Ale ani bederní
stahovací pásy a ortézy, které jsou k těmto účelům určené,
se nemají nosit dlouhodobě. Stejně jako korzet vedou k oslabení
až k atrofii svalů a ke zhoršení svalových dysbalancí v daném
regionu.
Občasné nošení korzetu
s malým stažením snad velkou škodu nenapáchá. Obavu mám o
majitelky extrémního stažení. Mohly by si postupem času zadělat
na nějaké zdravotní potíže ve vyšším věku.
Je nějaké riziko nebo nějaký důsledek stahování na který by si každý měl dát pozor nebo je hodně přehlížený a přitom hodně důležitý?
Pochybuji, že dneska
někdo dělá nějaké studie na působení šněrovaček u dnešních
nositelek této módy. Jistě by to bylo zajímavé. To, že při
extrémním stahování většinou nemají žádné subjektivní
obtíže, neznamená, že by na jejich těle nešly objektivně
zjistit nějaké patologické změny. Ve starých lékařských
knihách se popisuje, jakým způsobem se stlačují a přesouvají
orgány v dutině břišní stažené korzetem a jaké problémy to
působí. Dnes většina lidí stahuje o nějakých 3-8 cm, což
určitě takto dramatické změny nepřináší. Myslím si, že je
velmi individuální, zda korzet někomu způsobí nějaké zdravotní
potíže nebo ne. Jistě to závisí na míře stažení, na tom,
jestli je dotyčný hubený nebo otylý, na utváření jeho těla a
na tom, jak často hodlá korzet nosit.
Zdravotní rizika rozhodně
jsou. Týkají se především pohybového aparátu,
gastrointestinálního a urogenitálního traktu. Velkým průšvihem
by mohlo být, kdyby nositel korzetu měl nějakou patologii (např.
cévní anomálii, nádor v dutině bříšní, aj.), o které by
nevěděl. To by se mohlo při stahování korzetem projevit s
fatálními důsledky.
Šněrovací rýhy na
orgánech se uvádí jako příklad tlakové atrofie ve starších
učebnicích patologie. Dá se s nimi ojediněle setkat ještě dnes,
hlavně u starších lidí, třeba v souvislosti s pevným utahováním
gumy od kalhot, problémy však většinou nepůsobí žádné a
zjistí se až post mortem jako vedlejší nález.
Několikrát jsem se
setkala v souvislosti s korzety s výrokem, že v těhotenství vám
dítě také přeskládá orgány. Přes všechny sympatie, které k
nositelkám a tvůrkyním korzetů chovám, se mi takové přirovnání
nelíbí. Těhotenství je fyziologický stav, i když si to dnes
spousta lidí nemyslí, protože má spoustu komplikací. Přirovnávat
ho ale ke korzetu mi přijde jako plést dohromady dvě naprosto
rozdílné věci.
A co třeba rizika co jsou málo známé?
Opakovaně všude možně
čtu, že korzet prospívá zádům. To není tak úplně pravda.
Každé, byť i malé stažení, omezuje pohyb žeber a hrudního
koše. Tím se úplně mění stereotyp dýchání. Musí se
zapojovat pomocné dýchací svaly, které se tím přetěžují a
vznikají tak svalové dysbalance. Může to vést k funkčním
poruchám páteře.
Tyto problémy si člověk
samozřejmě může vyrobit i jiným způsobem. Dnes už se hledají
jen velmi těžko osoby, které nikdy v životě záda nebolela. Jsme
nucení přetěžovat si páteř setrváváním v nefyziologických
pozicích, které zaujímáme většinu dne. Např. práce na
počítači, práce za pásem, sezení nad školními knihami, apod.
Funkční změny ještě nejsou trvalé, ale mají tendenci
recidivovat, fixovat se a vést nakonec ke změnám organickým.
Dalším problémem, který
bych zvažovala v souvislosti s korzetem, by mohla být třeba
inkontinence moči. Už jen to, že orgány se při extrémním
stahování tlačí do malé pánve, je na pováženou.
Jaký je tvůj názor jako člověka a jako zdravotníka na Cathie Jung s nejužším pasem na světě a celkově extrémně úzké pasy?
Přiznám se, že jsem už
několikrát hledala na Internetu fotku Cathie Jung bez korzetu. (Že
by projev profesionální deformace??) Docela by mě zajímalo, jak
bez něj vypadá a jestli bez něj vůbec dokáže normálně
fungovat a vzpřímeně stát. Podle toho, co jsem četla, v korzetu
i spí. Její rekordní pas je obdivuhodný, ale jeho "krásu"
ocenit nedokážu. Líbí se mi, když je zachován určitý poměr
mezi obvodem pasu a obvodem boků. Dřív bylo považováno za ideál
7:10 u žen a 9:10 u mužů. Jednou byly v módě baculaté postavy,
jindy zase štíhlejší, ale tyto poměry platily pořád. Bohužel
v poslední době nám pasy z módy jaksi mizí. Ženské postavy
jsou buď chlapecky rovné, vysportované bez většího náznaku
odsazení pasu nebo naopak baculaté s velkým povoleným bříškem.
(pozn.:větší množství tuku v oblasti břicha je zdravotním
rizikem, na zadku zas tolik nevadí). A to je škoda.
Co bys chtěla vzkázat lidem co s korzety začínají?
Když korzet, tak opravdu
korzet. Žádné napodobeniny korzetů z ebaye, ani deformující se
princesové živůtky, na kterých se tvoří záhyby látky v
oblasti břicha. Dejte důraz na estetickou stránku věci! Korzet by
měl být ušit na míru a dokonale sedět, ať už je určen k
formování postavy nebo jen na ozdobu. U formování postavy to ale
platí dvojnásob. Hlavně všeho s rozumem. Osoba, která se
rozhodne stahovat, by měla dodržovat určitý životní styl.
Posilovat svalstvo břišní, zádové a svaly pánevního dna.
Cvičit na záda (mě se osvědčila jóga). Dát vždy určitý čas
oblékání a nedotahovat korzet hned na doraz přes nepříjemné
pocity. V korzetu nevykonávat náročnější fyzickou aktivitu,
nepřejídat se a nepít příliš alkoholu. Před jídlem bych
dokonce doporučila korzet povolit a dotáhnout ho zase až za
nějakou dobu po jídle. Každý ale časem zjistí, co mu dělá
dobře a co ne, a tím by se měl řídit.
Žádné komentáře:
Okomentovat