Vliv korzetů na zdraví

Typickou součástí steampunkového šatníku je bezesporu korzet. V poslední době sice bývají jeho alternativou různé živůtky nebo vesty, ale přesto se velká část příznivců steampunku stále drží klasiky a pořizuje opravdový pevný stahovací korzet. Je to oblečení velmi zajímavé. Pořádný korzet dokáže stáhnout pas a výrazně vymodelovat křivky postavy. Záleží samozřejmě na tom, jaký má střih a o kolik centimetrů ubírá na různých místech. Většina korzetů šitých na míru, je tak pevná, že cítíte, že je máte na sobě i při minimálním stažení. Látka korzetu se často podlepuje vlizelínem nebo výztužným plátnem, aby vypadala dobře a vydržela velký tah. Kožené korzety bývají podlepeny terpolínem. Dnešní šněrovačky v sobě mají na rozdíl od těch historických často plastové kostice nebo spirálovou ocel. V některých se vyskytují dokonce pláty oceli pérové. Z oceli bývá také typické korzetové zapínání – korzetové háky.


Článek původně zveřejněn na www.steamzine.cz

Korzety jsou trošku kontroverzním kouskem oděvu. Vždy měly své příznivce i celou řadu odpůrců, ať už z řad lékařů či různých filosofů, tak i ze strany svých nositelek. V dnešním článku bych se chtěla zaměřit na ne zrovna oblíbené téma, a to na působení stahování na lidský organismus a jeho možné důsledky. Přestože i dnes existuje spousta módy, která se může nepříznivě podepsat na lidském zdraví, korzet stále patří z tohoto hlediska k nejdiskutovanějším oděvům. Těžko říct, proč tomu tak je. I teď jsou lidé oblékající korzety označováni často za šílence a korzety bývají spojovány s přehnanými redukčními dietami a mentální anorexií, přestože jejich nositelé ve valné většině nic takového nepraktikují.

Z minulých století je známo, jak šněrovačka může změnit tvar těla a uspořádání vnitřních orgánů. Jenže si musíme uvědomit, že se jedná o následky dlouhá léta trvajícího stahování, které začínalo už v dětství. Dnes už se najde jen málo lidí, kteří nosí korzet prakticky denně a věnují se cílené modelaci pasu a žeber. Ale ani u nich většinou nedochází k trvalým změnám tvaru těla, protože se stahováním začínali až v dospělosti. Osob, které dosáhly tzv. extrémního stažení, tedy takového stažení pasu, při kterém už je potřeba přistoupit k ohýbání žeber, je v naší zemi naštěstí docela málo. Ono je to totiž dlouhodobý a mnohdy i bolestivý proces, který vyžaduje každodenní nošení korzetu trvající řadu měsíců až let a začínající postupně od menšího stažení k většímu. Působením vnějšího tlaku dochází k remodelaci kostní tkáně a žebra se postupně formují do tvaru kužele. Nicméně po odložení korzetu se většinou během pár měsíců opět rozšíří.

V zahraniční literatuře se často můžete dočíst, že je velký rozdíl mezi prostým nošením korzetu a extrémním stahováním. Mírné stažení prý nemá na zdraví pražádný vliv. To ovšem není tak docela pravda. Musíme si uvědomit, že každé, byť i malé, stažení hrudníku či břicha je nepřirozené a určitým způsobem na děje v našem těle působí.

Mladý zdravý člověk, který korzet oblékne jednou za čas a jinak žije zdravě, toto bez větší újmy přežije. Pravidelní nositelé korzetů by se už měli nad sebou trochu zamyslet a přizpůsobit korzetům i svůj životní styl. Jedním z nejpodstatnějších doplňků nošení korzetu je pravidelný a přiměřený pohyb. Velmi důležité také je, jak se při nošení korzetu stravujete. Někdy se dokonce říká, že u nositelů korzetů se může zdravotní stav paradoxně zlepšit, protože ví, že jim korzet přináší určitá rizika, a proto žijí celkově zdravěji. Doufám, že nemusím příliš připomínat, že korzet se nemá nosit během těhotenství a při akutních onemocněních, ani v době zotavování po úrazech a po operacích. Korzety stahující prsa také nejsou vhodné pro dívky v pubertě a pro kojící matky.

Nakolik korzet ovlivní fyziologické děje v těle závisí hodně na jeho stažení. Stažení jen o několik málo centimetrů ovlivňuje spíš kůži a podkožní tuk, ale pozor, i takovéto stažení už určitým způsobem omezuje pohyb hrudní kosti a spodních žeber, čímž se mění dechový stereotyp. Větší stažení částečně znehybňuje svaly břicha a zad. Korzet vlastně pracuje za ně. Stažení břicha také více či méně zvyšuje nitrobřišní tlak a vlastně i tlak nitrohrudní.

U extrémních stažení už může docházet k posunům až k deformaci vnitřních orgánů. Na játrech, srdci a plicích mohou vznikat hluboké rýhy po otiscích žeber. Vlivem zvýšeného nitrobřišního tlaku se bránice vyklenuje směrem nahoru a je omezen až znemožněn její pohyb. Orgány v dutině břišní se nemohou během nádechu a výdechu přirozeně pohybovat nahoru a dolů. Zato se viditelně pohybuje horní část hrudníku. Játra se mohou pootočit poněkud svislejším směrem a žaludek se nemůže po jídle tolik roztáhnout, čímž je omezena jeho kapacita. Při polykání musí sousto překonat zvýšený nitrobřišní tlak, což spousta lidí pociťuje velmi nepříjemně a musí si na to nějakou dobu zvykat. Navíc, pokud je nitrobřišní tlak zvýšen natolik, že překoná tonus dolního jícnového svěrače, vrací se obsah žaludku zpět do jícnu, což vyvolává pálení žáhy. Ovlivněno je také střevo. Příčný tračník je prohnut směrem dolů a trávenina při posunu do sestupného tračníku musí zdolat ostřejší ohyb než normálně. Kličky tenkého střeva se mohou těsnat na sebe. Ledviny se tlačí směrem dolů, stejně tak orgány v malé pánvi. Schválně neuvádím počet centimetrů stažení, u kterého k popsaným jevům dochází, protože každý máme jinou postavu a snášíme stejné stažení rozdílně. Často se sice uvádí, jaké stažení pasu, se už považuje za extrémní, ale takto zobecnit to nelze. Co je pro jednoho extrémem, může být pro jiného jako nic. Také je jistý rozdíl mezi korzety s rovným předním profilem a korzety s klenutým podbřiškem. Ty první jsou podstatně horší. Pokud mají navíc ještě prohnutí v bedrech, mohou způsobit problémy se zády.

U dnešních nositelů korzetů nebudou posuny orgánů zas až tak dramatické. Stažení kolem 15 cm u nás dosahuje málokdo, nad 20 cm už zřejmě nikdo, pod 10 cm převážná většina. Nicméně působením zvýšeného nitrobřišního tlaku může být ovlivněno prokrvení vnitřních orgánů. Nejcitlivější jsou na toto ledviny a díky tomu může být při extrémních staženích snížena jejich činnost, což je situace reverzibilní a po snížení nitrobřišního tlaku se upraví. Ne nadarmo se korzetům přisuzovalo zadržování vody v těle, otoky či omezení činnosti vnitřních orgánů.

K selhání vnitřních orgánů by došlo až při akutním zvýšení nitrobřišního tlaku nad 20 mmHg, jejich prokrvení ale může být zhoršeno už při nitrobřišním tlaku mezi 12 a 20 mmHg. Za normální se považuje nitrobřišní tlak do 10 mmHg, v některých situacích, jako je například těhotenství nebo obezita se tato hranice posouvá až k 15 mmHg, ale musíme si uvědomit, že při těchto stavech se nejedná o náhlé zvýšení, ale došlo k němu postupně. Jak zvyšuje nitrobřišní tlak stahování korzetem, se mi nepodařilo zjistit. Dost pochybuji o tom, že by dnes běžná stažení mohla poškodit vnitřní orgány, ale vzhledem k tomu, že si někteří nositelé korzetů stěžují na otoky dolních končetin nebo na pálení žáhy, soudím, že v některých případech je nitrobřišní tlak nad 12 mmHg možný. Může být tedy zhoršeno prokrvení vnitřních orgánů, snížen žilní návrat a zvýšena periferní cévní rezistence. Především lidé, kteří trpí nějakým kardiovaskulárním onemocněním, by měli být s nošením korzetu opatrní.

Mírnější stažení na vnitřní orgány nějak výrazně nepůsobí, ale mají už vliv na pohybový aparát. To, že v korzetu může ochabnout břišní a zádové svalstvo, ví snad každý, ale korzet ovlivňuje i svaly hlubokého stabilizačního systému bederní páteře a svaly ramen, krku a šíje. Je omezen pohyb spodních žeber, a proto se v korzetu zapojují pomocné dýchací svaly. Tyto svaly nejsou tomu svou kvalitou přizpůsobeny. Za normálních okolností se při dýchání neuplatňují, jen při zvýšené fyzické aktivitě a při onemocněních dýchacího aparátu. Jejich hlavní funkce jsou jiné, a tak se v korzetu přetěžují. Dochází potom k různým svalovým nerovnováhám, což může časem vést až k problémům s páteří, pokud se na to nemyslí. Nošení korzetu je proto nutno doplňovat pravidelným cvičením – posilováním ochabujících svalů a protahováním svalů s tendencí ke zkracování. Důležité také je nezapomínat aktivovat svaly hluboké. Na to často nemyslí ani vrcholoví kulturisté, takže se můžeme kochat jejich vypouklými bříšky.

Často se setkávám s otázkou, zda by korzet mohl být nějakým způsobem prospěšný. Bohužel se na ni nedá jednoznačně odpovědět ano nebo ne. Stahovací opasky se používají jako prevence poranění při zvedání těžkých břemen v některých zaměstnáních nebo krátkodobě při bolestech zad, ale jejich nadužívání vede k oslabení svalů a tím se problémy ještě prohlubují. S módními korzety je to stejné. Jejich časté nošení je zdraví škodlivé a každý tak činí na vlastní nebezpečí. Přílišné a dlouhodobé nošení korzetu může vést k vadnému držení těla a k bolestem zad, větší stažení navíc může zhoršovat křečové žíly, hemeroidy či onemocnění trávicí soustavy. Korzety bývají spojovány také s hlubokou žilní trombózou, s inkontinencí moči, s kýlami či s poklesem nitrobřišních orgánů a s výhřezem dělohy. Proto jednejte podle pravidla: „Všeho s mírou“ a s korzety to raději nepřehánějte.

A na závěr jedna velká pravda: Horší než stahování samo o sobě je špatně střihově řešený korzet, který svému nositeli nesedí.

Použité prameny:

Townsend, G., Levy, F., Crandall, G.: The Relation of Food to Health and Premature Death, Witt Publishing Copany, 1897
Dickinson, R.: Toleration of the corset: Prescribing where one cannot proscribe, Episcopal Hospital, Brooklyn, New York., 1910
Čech, Z.: Svaly hlubokého stabilizačního systému bederní páteře, aneb „vypouklá břicha“ u kulturistů, Bodybuilding, 10/2003
Kula, R., Chýlek, V., Liszková, K., Szturz, P.: Abdominal compartment syndrome, Postgraduální medicína 6/2010
Vobořil, J.: Viscerosomatické a somatoviscerální vztahy z pohledu oboru rehabilitace aneb blíží se soumrak farmakoterapie u funkčních poruch zažívacího traktu?, Lékařské listy, 4/2009
Trojan, S.: Lékařská fyziologie, Grada, 1999
Springer, J.: Domácí lékařka, Drážďanské nakladatelství M. O. Groha, 1923
Beaumont, A.: Corseting the Human Body and Medical Advice, Staylace, 2001
Goodwin, E.: Corsets: An Analysis, 1913
Volnohradský, R., Fűgner, D.: Syndrom břišního přetlaku, Abdominální kompartment syndrom, Urologie pro praxi, 1/2006
Kolář, P.: Klinické vyšetření a léčebné postupy u pacientů s idiopatickou skoliózou, Pediatrie pro praxi, 5/2003