Kritika

Aby nevzniklo nějaké nedorozumění, rozhodla jsem se sepsat pár řádků o tom, jak si představuji kritiku. Ne každý ví, co se pod tímto pojmem skrývá. Mnohdy se slovo kritika spojuje s haněním a shazováním něčeho nebo někoho. To ale není pravda. Dobrá kritika má kritizovanému pomoci, aby si uvědomil, co by měl na sobě a na svém díle zlepšit. Vytváří zpětnou vazbu pro kritizovaného.

Kdysi jsem byla na velmi zajímavé přednášce o tom, jak správně kritizovat. Zapamatovala jsem si z ní pár důležitých rad, kterými se dodnes snažím řídit. Tento stručný a jednoduchý návod mi velmi pomohl v komunikaci s ostatními. Pokusím se proto předat ho i vám.

Předmět kritiky

Pravidlem číslo jedna je, že kritizovat máme to, co opravdu vadí nám. Vyhýbáme se předsudkům a přebírání názorů ostatních. Nestáváme se zprostředkovateli kritiky druhých (Př. Víš, Irena říkala, že bys to mohl udělat lépe…).

Načasování

Kritizujeme nejlépe hned poté, co se situace hodná kritiky odehrála. Popř. s odstupem ne delším než jeden den. Někdy je možná lepší si kritiku pár hodin promyslet a vhodně zformulovat. Jednat zbrkle není moc dobrý nápad. Nesmíme však čekat příliš dlouho. Potom se může stát, že dotyčný už na vše dávno zapomněl a vůbec nechápe, za co je kritizován. Nikdy nevytahujeme jako příklad situace z dávné minulosti. (Př. Posledně jsi udělal to a to a dneska jsi to zopakoval.) Nerozpitváváme, co kde kdy kdo řekl a udělal nebo neudělal. Zkrátka a dobře předmětem hovoru je pouze to, co se stalo tady a teď.

Vhodné místo

Nejlépe je sdělit dotyčnému svůj názor mezi čtyřma očima. Chceme mu přece pomoci a ne ho ponížit a zesměšnit před ostatními. Pokud kritizujeme veřejně, neměli bychom zabíhat do ničeho osobního a dobře volit slova.

Volba slov

Ze zásady bychom se měli vyhýbat nadávkám a vulgarismům. Také není na místě výsměch. Velmi důležité je nepoužívat zobecňující slova jako vždycky, všichni, nikdy, nic, pořád, nikdo… (Př. Ty jsi byl  vždycky takový. Všichni si to o tobě myslí. Nikdy se ti nic nepodaří. Tak je to pořád. Nikdo tě nemá rád.)

Sendvič

Každá negativní kritika by měla obsahovat i nějakou pochvalu. Z toho vyplývá, že kdo neumí chválit, nemůže ani kritizovat. Výhodné je používat sendvičovou metodu. Sendvič jsou vlastně dva chleby, mezi nimiž je zabalen obsah. Stejně dobře se dá zabalit i kritika. Nejdříve vypíchněte a pochvalte, co se vám líbilo. Pak teprve řekněte, co vám vadí. Vhodné je navrhnout i nějaké řešení problému nebo nabídnout úvahu, jak kritizovanou věc zlepšit. Nakonec kritizovaného zase pochvalte a nějakým způsobem pozbuďte, aby byl motivován ve své práci pokračovat a zdokonalovat ji.

 (Př. Na tvém vystoupení se mi líbilo to a to. Tamto a ono bylo horší, ale mohl bys to zlepšit tak a tak. Ale jinak to celkově bylo dobré a věřím, že tyhle drobnosti zvládneš do příště zlepšit. Vždyť ty jsi šikovný.)

Tak to bylo z mé strany ke kritice asi vše. Jak jste již asi pochopili, není to článek o odborné kritice, spíše o mezilidských vztazích a ohleduplnosti. Skutečná kritika je posouzením nějakého tématu či díla, na které je kritizující odborníkem. Druhým významem tohoto slova je jisté zpochybnění nabízených informací (Př. To se mi nezdá z toho a toho důvodu). Pro nás budiž kritika hodnocením toho, jak se nám daná věc líbí nebo nelíbí, doplněním chybějícího a zlehčením přebývajícího.

Kritika jako taková může být konstruktivní nebo destruktivní. Ta destruktivní hned na začátku působí negativně a nedává kritizované skutečnosti žádnou budoucnost (Př. Je to úplně k ničemu. To se ti nepodaří. Nemá to smysl.). Jejím opakem je kritika konstruktivní, kterou se tu celou dobu snažím popsat. Destruktivní kritika může způsobit trvalé následky kritizovanému i kritizujícímu. Může mezi nimi vyvolat rozepře a zničit jejich vztah. U konstruktivní kritiky je toto riziko mnohem menší, proto ji preferuji.

PS: Pokud se vám nechce mé články hodnotit slovně, máme možnost je oznámkovat některou odpovědí z ankety, která je pod každým článkem. Těším se na feedback a všem za něj předem děkuji.

Myšlenky čerpány z přednášky Michala Chytrého v Salesiánském centru 20.2.2007 (Téma: Efektivní kritika)