Historie čaje
Číňané připisují čaji božský původ. K čaji se vztahují
různé legendy. Postavou jedné z nich je čínský císař Šen – nung. Byl to
skvělý léčitel, zakladatel hygieny a také objevitel čaje. Stará čínská legenda
vypraví o tom, že císař Šen – nung jednoho jarního večera r.2737 př.n.l. seděl
u ohniště a převařoval si jako vždy v kotli vodu na pití. Oheň praskal a
syčel, protože císař přikládal pod kotel větvičky stromů, které okolo rostly.
Ožehlé listy se vznášely v horkém vzduchu a pak pozvolna klesaly. Napadaly
také ale do vařící vody. Císař je nejprve chtěl vylovit, ale zaskočila ho
přitažlivá vůně, která z kotle vycházela. Ochutnal a nevycházel
z údivu nad skvělou chutí, kterou tento nápoj měl. Pověst dokonce tvrdí,
že tento císař měl průhledné vnitřnosti a mohl tak sledovat, jak jeho tělo
reaguje na různé druhy bylin.
Původ čaje je někdy také spojován s buddhistickým
mnichem Bódhidharmou, od jehož působení odvozují čchanoví buddhisté vznik svého
učení. Existence Bódhidharmy není historicky podložena. Údajně přišel do Číny
někdy na přelomu 5. a 6.stol. Je považován za 28.indického patriarchu „dhjánové
školy“ a 1.čínského patriarchu čchanové školy. Bódhidharma učinil ve zbožném
vytržení slib, že se bude neustále modlit a nebude nikdy spát. Dnem i nocí
meditoval a vzdoroval spánku. Jednou ale přemožen únavou tvrdě usnul. Když se
probudil, velice se na sebe rozzlobil, v návalu vzteku si odřízl oční
víčka a hodil je na zem. V místě, kam dopadly, vyrostl keřík, jehož lístky
se dají proměnit v zázračný nápoj, který odnímá únavu a povzbuzuje tělo i
mysl. Byl to čajovník.
V čínštině se čaji říká čcha. Obdobný název mají i
Japonci (Senča, Hojiča). Ovšem Čína je rozsáhlá, a proto není divu, že se pro
tuto rostlinu nepoužívalo na celém území jednotné jméno. Např. v čínské
provincii Fu – ťien se čaji říkalo t`e.
Čaj byl v Číně znám už před začátkem našeho letopočtu.
Již 200 – 300 let př.n.l. bylo zvykem pít tento nápoj v S´- čchuanu a
počátkem letopočtu se stal součástí ceremoniálu u císařského dvora. Čínský
lékař Chua Tchuo se údajně ve svém ztraceném díle (na poč.3.stol.) zmiňoval o
tom, že pití čaje zvyšuje koncentraci a pozornost. I ve starších čínských
spisech se objevují zmínky o jakési tonizující rostlině, což mohl být čaj.
Poznámka o čaji je i v nejstarším čínském herbáři císaře Šen – nunga
(500n.l.). Čaj se do kulturního povědomí v Číně dostal až ve 4.stol. Dříve
se připravoval jen z čerstvých lístků čajovníku, později se lístky začaly
sušit a upravovat. V 6.stol. byl čaj obvyklým nápojem aristokracie. Všelidovým
nápojem se stal až v 10.stol. V 5.stol. už bylo možné platit čajem daně.
Čína byla až do poloviny 19.stol. největším a téměř monopolním vývozcem čaje.
Složení a účinky čaje na
lidský organismus
Čaj obsahuje hlavně kofein (=thein) v množství 2,5 –
3,5%, theobromin (0,1%), theofylin (0,02%), tanin 5 – 11%. Povzbudivý účinek je
účinkem kofeinu. Kofein je v čaji současně s katechiny, a proto je
jeho působení mnohem jemnější než u kávy. Proti kávě má pití čaje tu výhodu, že
rychle spařený čaj méně dráždí žaludeční sekreci a zpravidla tolik netlumí
spánek jako káva. Čím déle se čaj extrahuje, tím více obsahuje tříslovin. Toho
se využívá jako adstringentních kúr při průjmech, zvláště v kombinaci se
želatinou. Počítáme –li na šálek čaje 0,2g s běžnou extrakcí 75% obsahuje
šálek běžného čaje 0,02 – 0,03g kofeinu. Theofylin má vliv na rozšíření
průdušek a využívá se při léčbě astmatických obtíží.
Příprava
Čaj ( Folia Theae, Thea sinensis Cammeliaceae) jsou kožovité
listy stromku připomínající naši kamélii. Po otrhání se mohou ihned spařit,
čímž zachovají původní zelenou barvu (zelený čaj). Nebo se fermentují, čímž
teprve získají aróma a barvu žlutozelenou až černou (fermentovaný čaj). Někdy
se k čaji přidávají listy aromatických květin (jasmínu, pomerančovníku,
narcisu).
Příprava čaje se má provádět tak, že z čaje
v nálevu extrahujeme co nejvíce aromatických látek a málo tříslovin. Proto
čaj nikdy nevaříme, nýbrž jen spařujeme. Nádoby nemají být z kovu a musí
být bezvadně čisté. Voda nemá být ani tvrdá, ani úplně měkká. Způsobů přípravy
je několik. Obvykle připravíme spařením extrakt, který pak ředíme vodou. Ruské
a čínské čaje spařujeme 4 – 5 minut, indické 2 – 3 minuty.
Druhy čaje
Čaje se rozlišují podle několika kritérií. Podle země
původu je to např. čaj čínský, indický, cejlonský nebo keňský, podle oblasti
Darjeeling nebo Assam z Indie, Dimbula a Uva ze Srí Lanky nebo Čchi – men
a Jün-nan z Číny. Dalším hlediskem je místo, kde se čajovník pěstuje
(vysokohorský, nížinný), nebo kvalita.
Podle způsobu zpracování
rozlišujeme:
-
Černý čaj (fermentovaný, v Číně se
nazývá červený)
Je oblíben především v Evropě a v bývalých anglických koloniích. Jeho výroba probíhá obvykle následujícím způsobem. Čerstvě utržené čajové listy se nechávají 16 – 20 hodin ve stínu zavadnout. Při zavadání listů se odpaří asi polovina vody. Jakmile se listy přestanou lámat, svinují se a během této fáze se buňky v listech naruší a jejich oblast se promíchá a okysličí. Svinování se dříve provádělo ručně, v současné době je převážně strojové. V další fázi se produkt fermentuje. Fermentace je jednoduchá. Čaj leží asi hodinu až dvě rozložen v tenkých vrstvách při určené vlhkosti a teplotě kolem 28°C, kdy je nejúčinnější oxidace enzymů. V průběhu fermentace probíhají chemické reakce (především oxidace), které vlastnosti čaje mění. Z čajových katechinů vznikají bisflavanoly, theaflaviny, thearubiginy a jiné oligomery s krátkým řetězcem. Theaflaviny jsou červenooranžové látky, díky nimž má fermentovaný čaj výraznou barvu i vůni. Během fermentačního procesu cukry v čaji karamelizují. Chlorofyl, který je v listech, se během fermentace přeměňuje. Zelené listy se mění na hnědočervené. Fermentace se ukončí v sušicí peci vystavením listů horkému vzduchu, který inaktivuje oxidační enzymy. Pro zpracování listů se často používá technologie zvaná CTC (crushing-tearing-curling, tj. drcení-trhání-svinování), při níž jsou listy při svinování zároveň drceny a trhány. Buněčná šťáva se pak z buněk vylučuje intenzivněji a výsledný produkt má silnější barvící schopnost. Technologie CTC umožňuje, aby bylo rychle zpracováno poměrně velké množství čajových listů, které by jinak mohly přijít nazmar.
Indické čaje
Assam
Darjeeling
Sikkim
Nilgiri
Cejlonské čaje
Čaje Cejlon jsou často součástí různých čajových směsí. Čajovníkové plantáže na Srí Lance jsou soustředěny především v hornaté části uprostřed ostrova a na jihu.V oblasti Nuwara Eliya se čajovník pěstuje ve vysokých polohách (High Grown), v oblastech Uva a Dimbula ve středních polohách (Medium Grown) a v Kandy v nížině (Low Grown).
ČÍNSKÉ ČAJE
Čchi-men (Qi Men; anglicky Keemun)
Jün-nan (Yunnan)
Čeng-šan siao-čung (Zheng Shan Xiao Zhong) je na západě znám pod názvem Lapsang-sušong (Lapsang Souchong). Při zpracování se zahřívá nad čadícím borovicovým dřívím s jehličím. Tento kouřový čaj pochází obvykle z hor Wu-i.
Je oblíben především v Evropě a v bývalých anglických koloniích. Jeho výroba probíhá obvykle následujícím způsobem. Čerstvě utržené čajové listy se nechávají 16 – 20 hodin ve stínu zavadnout. Při zavadání listů se odpaří asi polovina vody. Jakmile se listy přestanou lámat, svinují se a během této fáze se buňky v listech naruší a jejich oblast se promíchá a okysličí. Svinování se dříve provádělo ručně, v současné době je převážně strojové. V další fázi se produkt fermentuje. Fermentace je jednoduchá. Čaj leží asi hodinu až dvě rozložen v tenkých vrstvách při určené vlhkosti a teplotě kolem 28°C, kdy je nejúčinnější oxidace enzymů. V průběhu fermentace probíhají chemické reakce (především oxidace), které vlastnosti čaje mění. Z čajových katechinů vznikají bisflavanoly, theaflaviny, thearubiginy a jiné oligomery s krátkým řetězcem. Theaflaviny jsou červenooranžové látky, díky nimž má fermentovaný čaj výraznou barvu i vůni. Během fermentačního procesu cukry v čaji karamelizují. Chlorofyl, který je v listech, se během fermentace přeměňuje. Zelené listy se mění na hnědočervené. Fermentace se ukončí v sušicí peci vystavením listů horkému vzduchu, který inaktivuje oxidační enzymy. Pro zpracování listů se často používá technologie zvaná CTC (crushing-tearing-curling, tj. drcení-trhání-svinování), při níž jsou listy při svinování zároveň drceny a trhány. Buněčná šťáva se pak z buněk vylučuje intenzivněji a výsledný produkt má silnější barvící schopnost. Technologie CTC umožňuje, aby bylo rychle zpracováno poměrně velké množství čajových listů, které by jinak mohly přijít nazmar.
Indické čaje
Assam
Darjeeling
Sikkim
Nilgiri
Cejlonské čaje
Čaje Cejlon jsou často součástí různých čajových směsí. Čajovníkové plantáže na Srí Lance jsou soustředěny především v hornaté části uprostřed ostrova a na jihu.V oblasti Nuwara Eliya se čajovník pěstuje ve vysokých polohách (High Grown), v oblastech Uva a Dimbula ve středních polohách (Medium Grown) a v Kandy v nížině (Low Grown).
ČÍNSKÉ ČAJE
Čchi-men (Qi Men; anglicky Keemun)
Jün-nan (Yunnan)
Čeng-šan siao-čung (Zheng Shan Xiao Zhong) je na západě znám pod názvem Lapsang-sušong (Lapsang Souchong). Při zpracování se zahřívá nad čadícím borovicovým dřívím s jehličím. Tento kouřový čaj pochází obvykle z hor Wu-i.
-
Zelený čaj
Zelený čaj je tradičně oblíben v Číně, v Japonsku a na Tchaiwanu. Vyrábí se tak, že po zavdnutí se prudkým sušením (většinou v Číně) nebo napařením (v Japonsku) inaktivují enzymy, které způsobují fermentaci polyfenolů, k oxidaci proto vůbec nedojde. Pak teprve probíhá svinování. Zelený čaj má po vyluhování zelenou nebo žlutavou barvu, protože chlorofyl a třísloviny v listech, které jinak při fermentaci prochází chemickými reakcemi, se nemění.
ČÍNSKÉ ČAJE
Ču-čcha (Zhu Cha;anglicky Gunpowder) je vyroben z čajových lístků, které jsou tak pečlivě svinuty, že vypadají jako malé kompaktní perličky. Jeho čínský název v překladu znamená perlový čaj. Dokonale svinutý tvar čaji umožňuje udržet si co nejdéle vůni. V nálevu se lístky rozvinou. Tento čaj byl do Evropy přivezen v 17.stol. Evropanům svým tvarem připomínal olověné kulky, proto mu dali jméno Gunpowder (střelný prach).
Lung-ťing (Lung Ching, Long Jing) ,tj. čaj dračí studny. Mnozí znalci ho považují za nejlepší čínský čaj. V 8.stol. se o něm zmiňuje Lu Jü. Pravý Lung-ťing roste na několika kopcích poblíž Západního jezera v Chang-čou v provincii Če-ťiang. Tento čaj má prokazatelně ochlazující účinky, a proto se pije v horkém počasí. Spojení draka a studně symbolizuje princip jang (drak) a jin (voda). Nedaleko lung-ťingových plantáží se nachází Tygří pramen, ke kterému se váže pověst o tom, jak kdysi dávno bylo v této oblasti strašlivé sucho a lidé prosili bohy o déšť. Pak uviděl opat z blízkého kláštera, jak z lesa vyběhli dva tygři a začali poskakovat. Z místa, kde se otiskly jejich stopy, vytryskl pramen. Čaj Lung-ťing dosáhne nejvyšší kvality, když se připraví z vody tohoto pramene.
Pi-luo-čchun (Pi Lo Chun), tj. nefritová spirála, se pěstuje v provincii Ťiang-su. Původně měl jiné jméno, které v překladu znamenalo „vyděsil tě k smrti“. Pověst vypráví, že kdysi dávno někteří sběrači, kteří své koše zcela naplnili, sbírali potají dále. Čajové lístky ukrývali v šatech na svém těle, aby je později pokoutně prodali. Teplo jejich těla společně s potem způsobilo, že lístky začaly zapáchat tak silně, že se to nedalo vydržet a sběrači byli vyděšeni. Z podvodu sešlo.
Meng-tching (Meng Ting) se pěstuje v S´-čchuanu a název mu dala hora, v jejímž okolí jsou čajovníkové plantáže. Tento čaj byl slavný už v době vlády dynastie Tchang a o jeho léčivých účincích se vyprávějí legendy. Lidé věřili, že mlha, která zahaluje okolní vrchy, má chránit čaj před zloději a záškodníky.
Chuang-šan mao-feng (Huang Shan Mao Feng) prý voní po magnóliích, avšak v provincii An-chuej, ve které se pěstuje, žádné magnólie nerostou. Legenda vypráví o nešťastné lásce dvou mladých lidí z plantáží. Jistý šlechtic násilím odvlekl zamilovanou dívku, aby z ní udělal svou konkubínu. Dívce se podařilo utéci, ale zjistila, že její milý byl na příkaz pána zavražděn. Když našla jeho tělo vysoko v horách, plakala a plakala, až se z ní stal déšť a z milého čajový keř. Proto je v této oblasti hodně mraků a vysoká vlhkost, díky které se zde tolik daří čajovníku.
Čchun-mej (Chun Mee, Chun Mei)
JAPONSKÉ ČAJE
Senča (Sencha)
Gjokuró (Gyokuro) pochází z oblasti Uji. Plantáže, ze kterých se tento čaj sklízí, se přikrývají rákosovými rohožemi, aby k nim nevnikalo přímé sluneční světlo. Čaj pak obsahuje méně katechinů a více aminokyselin.
Mačča (Matcha) je velmi kvalitní práškovaný čaj, který se využívá při čajových obřadech. Pěstuje se pod rákosovými rohožemi. Listy se po sklizni nejprve napaří a je z nich odstraněna žilnatina. Vzniklá surovina Tenča (Tencha) se pak na kamenném mlýnku rozdrtí na prášek.
Banča (Bancha) má tuhé listy, které pocházejí z pozdní sklizně.
Hódžiča (Hojicha) jsou vlastně opražené řapíky a čepele čaje Senča nebo Banča. V Japonsku se pije po jídle.
Genmaiča (Genmaicha) je Senča nebo Banča připravená s praženou rýží.
Kamairiča (Kamairicha) se vyrábí v severním Kjúšú. Listy se praží na velkých pánvích za teploty 200-300°C, pak jsou natřásány a sušeny při teplotě 100°C.
Zelený čaj je tradičně oblíben v Číně, v Japonsku a na Tchaiwanu. Vyrábí se tak, že po zavdnutí se prudkým sušením (většinou v Číně) nebo napařením (v Japonsku) inaktivují enzymy, které způsobují fermentaci polyfenolů, k oxidaci proto vůbec nedojde. Pak teprve probíhá svinování. Zelený čaj má po vyluhování zelenou nebo žlutavou barvu, protože chlorofyl a třísloviny v listech, které jinak při fermentaci prochází chemickými reakcemi, se nemění.
ČÍNSKÉ ČAJE
Ču-čcha (Zhu Cha;anglicky Gunpowder) je vyroben z čajových lístků, které jsou tak pečlivě svinuty, že vypadají jako malé kompaktní perličky. Jeho čínský název v překladu znamená perlový čaj. Dokonale svinutý tvar čaji umožňuje udržet si co nejdéle vůni. V nálevu se lístky rozvinou. Tento čaj byl do Evropy přivezen v 17.stol. Evropanům svým tvarem připomínal olověné kulky, proto mu dali jméno Gunpowder (střelný prach).
Lung-ťing (Lung Ching, Long Jing) ,tj. čaj dračí studny. Mnozí znalci ho považují za nejlepší čínský čaj. V 8.stol. se o něm zmiňuje Lu Jü. Pravý Lung-ťing roste na několika kopcích poblíž Západního jezera v Chang-čou v provincii Če-ťiang. Tento čaj má prokazatelně ochlazující účinky, a proto se pije v horkém počasí. Spojení draka a studně symbolizuje princip jang (drak) a jin (voda). Nedaleko lung-ťingových plantáží se nachází Tygří pramen, ke kterému se váže pověst o tom, jak kdysi dávno bylo v této oblasti strašlivé sucho a lidé prosili bohy o déšť. Pak uviděl opat z blízkého kláštera, jak z lesa vyběhli dva tygři a začali poskakovat. Z místa, kde se otiskly jejich stopy, vytryskl pramen. Čaj Lung-ťing dosáhne nejvyšší kvality, když se připraví z vody tohoto pramene.
Pi-luo-čchun (Pi Lo Chun), tj. nefritová spirála, se pěstuje v provincii Ťiang-su. Původně měl jiné jméno, které v překladu znamenalo „vyděsil tě k smrti“. Pověst vypráví, že kdysi dávno někteří sběrači, kteří své koše zcela naplnili, sbírali potají dále. Čajové lístky ukrývali v šatech na svém těle, aby je později pokoutně prodali. Teplo jejich těla společně s potem způsobilo, že lístky začaly zapáchat tak silně, že se to nedalo vydržet a sběrači byli vyděšeni. Z podvodu sešlo.
Meng-tching (Meng Ting) se pěstuje v S´-čchuanu a název mu dala hora, v jejímž okolí jsou čajovníkové plantáže. Tento čaj byl slavný už v době vlády dynastie Tchang a o jeho léčivých účincích se vyprávějí legendy. Lidé věřili, že mlha, která zahaluje okolní vrchy, má chránit čaj před zloději a záškodníky.
Chuang-šan mao-feng (Huang Shan Mao Feng) prý voní po magnóliích, avšak v provincii An-chuej, ve které se pěstuje, žádné magnólie nerostou. Legenda vypráví o nešťastné lásce dvou mladých lidí z plantáží. Jistý šlechtic násilím odvlekl zamilovanou dívku, aby z ní udělal svou konkubínu. Dívce se podařilo utéci, ale zjistila, že její milý byl na příkaz pána zavražděn. Když našla jeho tělo vysoko v horách, plakala a plakala, až se z ní stal déšť a z milého čajový keř. Proto je v této oblasti hodně mraků a vysoká vlhkost, díky které se zde tolik daří čajovníku.
Čchun-mej (Chun Mee, Chun Mei)
JAPONSKÉ ČAJE
Senča (Sencha)
Gjokuró (Gyokuro) pochází z oblasti Uji. Plantáže, ze kterých se tento čaj sklízí, se přikrývají rákosovými rohožemi, aby k nim nevnikalo přímé sluneční světlo. Čaj pak obsahuje méně katechinů a více aminokyselin.
Mačča (Matcha) je velmi kvalitní práškovaný čaj, který se využívá při čajových obřadech. Pěstuje se pod rákosovými rohožemi. Listy se po sklizni nejprve napaří a je z nich odstraněna žilnatina. Vzniklá surovina Tenča (Tencha) se pak na kamenném mlýnku rozdrtí na prášek.
Banča (Bancha) má tuhé listy, které pocházejí z pozdní sklizně.
Hódžiča (Hojicha) jsou vlastně opražené řapíky a čepele čaje Senča nebo Banča. V Japonsku se pije po jídle.
Genmaiča (Genmaicha) je Senča nebo Banča připravená s praženou rýží.
Kamairiča (Kamairicha) se vyrábí v severním Kjúšú. Listy se praží na velkých pánvích za teploty 200-300°C, pak jsou natřásány a sušeny při teplotě 100°C.
-
Bílý čaj
Bílé čaje se suší, ale nesvinují. Jejich chuť i vůně se nejvíce blíží čerstvému čaji.
Pai-mu-tan (Bai Mu Dan) se připravuje ze sušených nerozvitých pupenů s chloupky. Často se v malém množství přidává k jiným druhům čaje.
Šou-mej (Shou Mei), tj. obočí starého muže nebo obočí dlouhého věku, se suší na slunci.
Bílé čaje se suší, ale nesvinují. Jejich chuť i vůně se nejvíce blíží čerstvému čaji.
Pai-mu-tan (Bai Mu Dan) se připravuje ze sušených nerozvitých pupenů s chloupky. Často se v malém množství přidává k jiným druhům čaje.
Šou-mej (Shou Mei), tj. obočí starého muže nebo obočí dlouhého věku, se suší na slunci.
-
Oolong
Částečně fermentovaný čaj se vyrábí především na Tchaiwanu a v jižní Číně. Listy se na slunci nechají prudce zavadnout. Po ručním zpracování následuje krátká fermentace, která je zastavena tepelným ošetřením. Listy jsou nakonec dosušeny v koších.
TCHAIWANSKÉ ČAJE
Tung-tching (Tung Ting) pěstuje se na čajových plantážích v kopcích uprostřed Tchaiwanu. Jeden z vrcholů se jmenuje Tung-tching. O původu tohoto čaje se vedou spory. Jedni tvrdí, že pochází z planého čajovníku, který na Tchaiwanu původně rostl, druzí, že sazenice čajovníku sem byly přivezeny z Číny z hor Wu-i.
ČÍNSKÉ ČAJE
Tchie-kuan-yin (Tie Kuan Yin), tj. železná bohyně milosrdenství, pochází z provincie Fu-ťien, ale v současné době se pěstuje i jinde, např. na Tchaiwanu. Jméno čaje se prý vtahuje k železné sošce Bohyně milosrdenství z chrámu, blízko kterého byl poprvé vypěstován. Objevují se i názory, že přívlastek „železný“ souvisí s barvou nálevu nebo s barvou půdy v oblasti, odkud tento čajovník pochází.
Wu-lung (Wu Long), tj. černý drak
Šuej-sien (Shui Xien)
Pao-čung (Baozhong), dialektem Pu-čchung (Pouchong), tvoří vzheledem k stupni oxidace mezistupeň mezi zeleným čajem a oolongem. Lístky se nechají před prudkým seschnutím mírně zavadnout. Proto je tento čaj mírně fermentován. Používá se jako základní složka jasmínového čaje.
Částečně fermentovaný čaj se vyrábí především na Tchaiwanu a v jižní Číně. Listy se na slunci nechají prudce zavadnout. Po ručním zpracování následuje krátká fermentace, která je zastavena tepelným ošetřením. Listy jsou nakonec dosušeny v koších.
TCHAIWANSKÉ ČAJE
Tung-tching (Tung Ting) pěstuje se na čajových plantážích v kopcích uprostřed Tchaiwanu. Jeden z vrcholů se jmenuje Tung-tching. O původu tohoto čaje se vedou spory. Jedni tvrdí, že pochází z planého čajovníku, který na Tchaiwanu původně rostl, druzí, že sazenice čajovníku sem byly přivezeny z Číny z hor Wu-i.
ČÍNSKÉ ČAJE
Tchie-kuan-yin (Tie Kuan Yin), tj. železná bohyně milosrdenství, pochází z provincie Fu-ťien, ale v současné době se pěstuje i jinde, např. na Tchaiwanu. Jméno čaje se prý vtahuje k železné sošce Bohyně milosrdenství z chrámu, blízko kterého byl poprvé vypěstován. Objevují se i názory, že přívlastek „železný“ souvisí s barvou nálevu nebo s barvou půdy v oblasti, odkud tento čajovník pochází.
Wu-lung (Wu Long), tj. černý drak
Šuej-sien (Shui Xien)
Pao-čung (Baozhong), dialektem Pu-čchung (Pouchong), tvoří vzheledem k stupni oxidace mezistupeň mezi zeleným čajem a oolongem. Lístky se nechají před prudkým seschnutím mírně zavadnout. Proto je tento čaj mírně fermentován. Používá se jako základní složka jasmínového čaje.
-
Pchu-er (Pu Er)
Tento tmavý čaj pocházející z Jün-nanu je poněkud neobvyklý. Prochází totiž dvojí fermentací. Má velké listy a charakteristickou zemitou chuť. Tento čaj působí léčivě na trávící ústrojí a onemocnění dýchacích cest (podporuje vykašlávání). Je považován za univerzální lék.
Tento tmavý čaj pocházející z Jün-nanu je poněkud neobvyklý. Prochází totiž dvojí fermentací. Má velké listy a charakteristickou zemitou chuť. Tento čaj působí léčivě na trávící ústrojí a onemocnění dýchacích cest (podporuje vykašlávání). Je považován za univerzální lék.
-
Čajové směsi
Směs 2 – 40 druhů čajů. Když smícháme drahý kvalitní čaj s levným méně kvalitním čajem ve správném poměru, dá se předpokládat, že chuť i vůně toho lepšího a výraznějšího po určité době převládnou a výsledná směs bude mít požadované vlastnosti: nízká pořizovací cena a slušná kvalita.
English Breakfast obsahuje většinou indické a cejlonské černé čaje. Prototyp byl namíchán asi před sto lety v Edinburghu ve Skotsku. Směs se stala známou údajně díky vášni královny Viktorie a její manžela pro vše skotské.
Irish Breakfast jsou čaje z Ásamu. Tato směs se tradičně podává s cukrem a mlékem.
Russian Caravan byla původně vytvořena v Rusku, a to pouze z těch čajů, které tam dovážely karavany. (Čchi-men, Jün-nan, Čeng-šan siao-čung)
Směs 2 – 40 druhů čajů. Když smícháme drahý kvalitní čaj s levným méně kvalitním čajem ve správném poměru, dá se předpokládat, že chuť i vůně toho lepšího a výraznějšího po určité době převládnou a výsledná směs bude mít požadované vlastnosti: nízká pořizovací cena a slušná kvalita.
English Breakfast obsahuje většinou indické a cejlonské černé čaje. Prototyp byl namíchán asi před sto lety v Edinburghu ve Skotsku. Směs se stala známou údajně díky vášni královny Viktorie a její manžela pro vše skotské.
Irish Breakfast jsou čaje z Ásamu. Tato směs se tradičně podává s cukrem a mlékem.
Russian Caravan byla původně vytvořena v Rusku, a to pouze z těch čajů, které tam dovážely karavany. (Čchi-men, Jün-nan, Čeng-šan siao-čung)
-
Aromatizované a kořeněné čaje
K čaji se především tradičně v Číně přidávají i další přísady.(např. květy jasmínu, pomerančovníku, citroníku, slivoně, magnolie, lotosu, růže, ibišku, pomerančová kůra, citrónová kůra, kousky plodů kiwi, manga, banánu, jablka, ananasu, jahod, malin, apod.). Květy se rozprostřou na lískách v uzavřených místnostech a čaj, který má velkou schopnost absorpce, vstřebává jejich vůni. K čaji se mohou pro zvýšení výsledného dojmu přimíchat i květy, na jeho kvalitu to nemá vliv. Listové přísady (např. listy jahodníku, ostružiníku, maliníku, apod.) se fermentují. K čaji se může přidávat i koření (zázvor, vanilka, hřebíček, aj.). Někdy se čaj pomocí různých silic a extraktů aromatizuje uměle. Aromatický olej se buď na čaj rozprašuje nebo se k čaji přidává želatina nasycená silicí.
Earl Grey patří k uměle aromatizovaným čajům. Své jméno nese na počest člena anglického parlamentu hraběte Greye, který recept na jeho výrobu získal při své návštěvě Číny od čínského mandarína. Jedná se o dobře fermentovaný černý čaj aromatizovaný bergamotovou silicí. Bergamot (Citrus bergamia) dodává mírně nahořklou chuť.
Jasmínový čaj
Lotosový čaj
Zázvorový čaj
Tchien-čung (Tian Zhong)
K čaji se především tradičně v Číně přidávají i další přísady.(např. květy jasmínu, pomerančovníku, citroníku, slivoně, magnolie, lotosu, růže, ibišku, pomerančová kůra, citrónová kůra, kousky plodů kiwi, manga, banánu, jablka, ananasu, jahod, malin, apod.). Květy se rozprostřou na lískách v uzavřených místnostech a čaj, který má velkou schopnost absorpce, vstřebává jejich vůni. K čaji se mohou pro zvýšení výsledného dojmu přimíchat i květy, na jeho kvalitu to nemá vliv. Listové přísady (např. listy jahodníku, ostružiníku, maliníku, apod.) se fermentují. K čaji se může přidávat i koření (zázvor, vanilka, hřebíček, aj.). Někdy se čaj pomocí různých silic a extraktů aromatizuje uměle. Aromatický olej se buď na čaj rozprašuje nebo se k čaji přidává želatina nasycená silicí.
Earl Grey patří k uměle aromatizovaným čajům. Své jméno nese na počest člena anglického parlamentu hraběte Greye, který recept na jeho výrobu získal při své návštěvě Číny od čínského mandarína. Jedná se o dobře fermentovaný černý čaj aromatizovaný bergamotovou silicí. Bergamot (Citrus bergamia) dodává mírně nahořklou chuť.
Jasmínový čaj
Lotosový čaj
Zázvorový čaj
Tchien-čung (Tian Zhong)
Použité prameny
-
Hygiena výživy, učebnice pro lékařské fakulty, Prof. MUDr. Augustin
Wolf, DrSc., 1.vydání, Avicenum, Praha 1985
-
Hygiena výživy v denní praxi, Prof. MUDr. RNDr. Karel Halačka a
kol., 1.vydání, Avicenum, Praha 1988
-
Víte, co máte na talíři? Pavel Suchánek, Víkend 2003
-
Čokoláda, Historie sladkého tajemství, Sophie D. Coe a Michael D. Coe,
Pragma 2000
-
Čokoláda, Chantal Coadyová, Fortuna Print 2000
-
Vůně koření, Zdeněk Žáček, 1.vydání, Merkur 1973
-
Vůně čaje, Jana Arcimovičová, Pavel Valíček, Start, Benešov 1998
-
Internet
-
Žádné komentáře:
Okomentovat