Leden je hlubokou nocí roku. Je to zárodečný čas. V přírodě vládne energie ticha, klidu, pomalosti a pasivity. Je nutné šetřit síly a nepouštět se do velkých projektů. V klidu a teple domova pomalu spřádat plány a sny. Krajinu zakrytou bílým sněhem můžeme přirovnat k čistému plátnu, na které začínáme malovat. Pod sněhem jsou ukrytá tajemství nového kola roku.
Příchod Nového roku je symbolický nový začátek, také další možnost splnit svá předsevzetí. Tvoření nového života pochází od myšlenky, uvědomění a přání. Z nich se odvíjí slova a činy. Zastavte se a zamyslete se. Inspirujte se přírodou kolem nás, která je nyní ve vegetačním klidu. Také zpomalte a zklidněte. Odpočívejte a dopřejte si dostatek spánku ve tmě, bez umělého osvětlení. Naučte se po 18. hodině odpojit od Internetu a po 20. hodině vypnout všechny spotřebiče. Zatemnit, aby okny nepronikalo dovnitř pouliční osvětlení. Pouze ve tmě se tvoří dostatek hormonu melatoninu, který je důležitý pro kvalitní spánek.
Naši předkové trávili noc jinak než my. Nespávali souvisle v kuse. Platil takzvaný bimodální spánkový vzorec. Spánek začínal cca 2 hodiny po setmění. Po cca 4 hodinách byl přerušen hodinou či dvěma bdělého stavu, kdy byli lidé poměrně dost aktivní. Vstali a například vykonávali drobné domácí práce ve stavení, obhospodařovali domácí zvířata, bohatší lidé se modlili nebo se věnovali různým radovánkám. Ti, kteří nemuseli šetřit osvětlením, si četli. Pak ulehli a spali další cca 4 hodiny do rána, kdy definitivně vstali. Někteří vědci a historici se kloní k tomu, že přerušovaný spánkový vzorec je pro člověka přirozenější a zdravější. Všeobecně ale vládne názor, že optimální je v noci spát nepřerušovaně 8 hodin.
Na přelomu roku můžete provést větší úklid nejen v domácnosti, ale i ve své mysli. Zbavit se nepotřebných věcí. Novoroční předsevzetí nemusíte zformulovat na Nový rok. Ideálně by to mělo být po Třech králích, ale klidně si na jeho přípravu dejte čas do konce ledna, ať je nezvolíte neuváženě. Na Nový rok můžete zavést rituál vysloveného přání. Říci si nahlas, co si přejete, aby se v tomto roce splnilo. A nemusí to být vždy reálné přání. Někdo volí jen slovo, které má vyjadřovat energii nadcházejícího roku. Začátek roku je také příležitostí navštívit své sousedy a přátele a popřát jim šťastný nový rok.
Po večerech můžete zapalovat svíčky. Leden je vhodným obdobím pro praktikování jogínské techniky “trátaka”, což je upřené dívání se do jednoho bodu světla, kterým může být plamen svíce umístěný v úrovni našich očí. Je to v podstatě druh meditace, kdy nahlížíme do svého nitra a snažíme se zahlédnout zdroj svého světla. Zbylý vosk z vyhořelých svící nevyhazujte. Může se v únoru hodit při výrobě svíčky hromničky.
Pokud je sníh, můžete si užívat sáňkování, stavění sněhuláka, lyžování…a potom se zahřát horkým čajem s medem a zázvorem nebo tvrdým alkoholem. Dlouhé večery také vybízí ke společným ručním pracem. Tak jako naši předkové předli len a drali peří, můžeme my háčkovat, plést, vyšívat…nebo třeba s dětmi tvořit masopustní masky. Pro rodiče školáčků je to naopak období, kdy se uzavírají známky a je potřeba ve škole zabrat a po večerech se společně učit.
Přehled:
Státní svátky:
1.1. Nový rok, Den obnovy samostatného českého státu
Tradiční svátky:
1.1. Nový rok
6.1. Tři králové
První neděle po Třech králích - začátek období masopustu
Významné dny:
Světový den míru (1.1.), Světový den Braillova písma (4.1.), Mezinárodní den švihlé chůze (7.1.), Den uklízení pracovních stolů (11.1.), Světový den manželství (12.1.), Světový den nálepek (13.1.), Den pokrývek hlavy (15.1.), Den popcornu (19.1.), Den milovníků sýru (20.1.), Mezinárodní den objímání (21.1.), Den koláčů (23.1.), Mezinárodní den vzdělání (24.1.), Mezinárodní den celníků (26.1.), Mezinárodní den památky obětí Holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti (27.1.), Světový den odsávání mateřského mléka (27.1.), Mezinárodní den mobilizace proti jaderné válce (28.1.), Den ochrany osobních údajů (28.1.), Světový den pomoci malomocným (31.1.), Den dětí ulice (31.1.)
Pranostiky
V lednu mráz - těší nás; v lednu voda - věčná škoda.
Ve dne jas, v noci mráz.
Leden jasný, roček krásný.
V lednu málo vody - mnoho vína, mnoho vody - málo vína
Když v lednu hrom se ozve, hojnost vína je v očekávání.
Jestliže země v lednu měsíci otevřena jest a obzvláště když poslední větrové přitom bouří, tehdy panují rozličné nemoce.
Když roste tráva v lednu, roste špatně v červnu.
Mnoho sněhu v lednu, mnoho hřibů v srpnu.
Co leden sněhem popráší, to únor s vichrem odnáší.
Hojný sníh v lednu, málo vody v dubnu.
Leden studený, duben zelený.
Když není konec ledna studený, únor to dvakrát nahradí.
Lednový déšť z pecnu odkrajuje.
Lednová zima i na peci je znát.
Lenivého tahá mráz za nos, před pilným smeká.
Teplý leden, k nouzi krok jen jeden.
Když v lednu včely vyletují, to nedobrý rok ohlašují.
Jak vysoko v lednu leží sníh, tak vysoko tráva poroste.
Je-li leden nejostřejší, bude roček nejplodněší.
Holomrazy - úrody vrazi.
Ryje-li krtek v lednu, končí zima v květnu.
Než v lednu sedláka, to radši vlka na poli viděti
Suchý leden, mokrý červen.
V lednu moc sněhu, v červnu moc sena.
Když je leden bílý, je sedlákovi milý
Je-li teplo v lednu, sahá bída ke dnu.
Když v lednu deště lijí, to má sedlák po naději.
Když v lednu mnoho prší a málo sněží, z polí, luk a zahrad se málo těží.
V lednu sníh a bláto, v únoru tuhé mrazy za to.
V lednu silný led, v květnu bujný med.
Když krtek ryje v lednu, končí zima v květnu.
Sezónní potraviny
Zelenina: růžičková kapusta, pórek
Skladované: brambory, celer, česnek, dýně, kapusta, kedlubny, mrkev, kořenová petržel, ředkev, červená řepa, zelí bílé a červené, zelí čínské
Ovoce: skladovaná jablka a hrušky
Tradiční jídla
Milionová polévka - hovězí vývar s krupicí. Jedla se na Nový rok na oběd.
Uvařený prasečí rypáček - podával se na novoroční oběd. Každý, kdo z něho kousek snědl, nemusel se obávat bídy.
Pečené vepřové koleno s jablečným křenem – jídlo z prasete na Nový rok
Novoroční bašta – obložený talíř s vařenou čočkou, pečenými bramborami a vepřovým masem
Novoroční dortíky – z tmavého piškotového těsta
Novoroční čočka s uzeným a kyselou okurkou, ovar
Kváskový chléb
Zázvorový čaj a jiná jídla ze zázvoru (nakládaný zázvor, zázvorový sirup)
Silný vývar z masa a kostí jako nápoj do hrnku
Vlašské ořechy naložené v medu nebo ve slivovici
Ostrá polévka z fazolí
Mateří kašička
Dýňová semínka a vlašské ořechy (vhodné den předem namočit)
Odvar z černého sezamu
Nápoje z tvrdého alkoholu
Šedý vlk - nápoj z horké vody, slivovice, medu a citrónu
Červené víno ředěné horkou vodou v poměru 1:1
Horké nápoje a čaje s kořením
Makový jahelník - pečený dezert z jáhel, máku a sušeného ovoce
Aktivity a tvoření
Výroba novoročního přání - PF
Novoroční koledování
Výroba koledního proutku (líto, štěstíčko) nebo lidového nástroje fanfrnoch
Společný rodinný novoroční oběd
Tříkrálová sbírka
Výroba venkovních lampiček a ozdob z ledu, pokud mrzne
Výroba masek na masopust (například technikou kašírování)
Domácí stínové divadlo
Zimní kino (film, promítačka)
Výroba krmítek pro ptáčky
Krmení zvířátek v lese
Stavba sněhuláka, bruslení, sáňkování - dle počasí
Nahřívání nohou v lavoru s vodou
Nahřívání beder a chodidel pytlíky naplněnými solí, pohankovými slupkami nebo obilovinami
Nový rok (1.1.)
Na Nový rok déšť, o Velikonocích sníh.
Jak na Nový rok, tak po celý rok.
Na nový rok o slepičí krok.
V minulosti byl důležitější konec měsíce března, kdy začínal nový zemědělský rok.
Začátkem ledna ale začíná pomalu přibývat denního světla a s ním i naděje, že zima skončí. Nejpřirozenějším začátkem Nového roku byl odedávna zimní slunovrat, kdy tmavá noc předávala moc světlému dni. Později se začátek nového roku přesunul na 1. leden.
Zatímco Štědrý den se nesl ve znamení ženské intuitivní energie, Nový rok je jeho protipólem, který je nabitý mužskou silou. Vládne také energie pospolitosti a hojnosti. Čistá jiskřivá nálada, kterou je potřeba si užít. Ráno a dopoledne uklidit a vyvětrat.
Hlavní novoroční pověrou je ta, že tento den má vliv na celý začínající rok. Věřilo se, že nepříznivým chováním v tento den by se ovlivnilo veškeré dění nadcházejícího roku.
Všichni se tedy snažili vyhnout svárům, dopřávali si a snažili se být co nejlépe naladěni.
Na Nový rok se mělo ráno brzy vstávat. Kdo by se povaloval dlouho v posteli, stal by se darmošlapem a lenochem. Posnídat by se měl kousek vánočky ze Štědrého dne jako symbol spojení s rodinou. Ráno se vykoupat ve vlažné vodě nebo v řece.
Každý se snažil mít na sobě něco nového, aby byl po celý rok jako nový, protože kdo si na Nový rok obleče něco nového, se bude celý rok cítit jako znovuzrozený. Pozor ale, tento den se nemá oblékat nic modrého. Kdo měl tento den při sobě peníze, měl je pak podle pověry po celý rok. Někde kvůli pojištění peněz nechávali kousek ryby od Štědrého večera.
Obřadně se krmil dobytek a ovazovaly se kmeny stromů. Tento den se má hodně hodovat a připíjet a není radno se s někým hádat.
Nesmělo se věšet a sušit prádlo, protože by to pro hospodyni znamenalo neštěstí po celý rok, soužení, nemoc nebo i smrt. Co se na Nový rok z domu vynese, to tam bude po celý rok chybět. Tento den se nic nepůjčuje. Nesmí se nic vymetat z místnosti, aby se nevymetlo štěstí. Bylo zakázáno jíst maso z pernaté zvěře, protože by ulétlo štěstí. Nesměla se ani ryba, aby štěstí neuplavalo. Ani zajíc, aby štěstí neuteklo. Jedlo se vepřové, protože prase je symbolem plodnosti, blahobytu, hojnosti a štěstí. A také čočka, která přináší hojnost a peníze. V některých našich krajích se podává koláč se zapečeným penízkem nebo hráškem. Kdo ho najde, bude mít štěstí po celý rok. Nový rok je dnem dobrých předsevzetí a kolední obchůzky.
Na Nový rok chodily po vsi ometačky, chudé ženy, které v domácnostech symbolicky ometaly plotnu, aby kamna v celém roce dobře hořela a přály všeho dobrého, za což dostávaly almužnu. Chodili také pekařští koledníci, kteří peroutkami ometali prach. Jinde zase ženy v šátku umazaly nepozorného hospodáře husím perem namočeným v kolomazi.
V mnoha krajích se chodilo koledovat s trnkovým proutkem ozdobeným mašličkami, na jehož konci bylo připevněno jablíčko, oříšek nebo papírová kytička.
V oblastech pěstování lnu děti nosily dlouhé trnkové nebo vrbové pruty s příčně vsazenými dřívky, ozdobené hrachem a sušeným ovocem s přáním, aby vyrostl tak vysoký len, jak dlouhý je prut. Hospodář pak najaře zasadil prut na okraj pole osetého lnem jako ochranu před zlými silami.
Na severu Moravy roznášeli koledníci „štěstíčko“ - jedlovou větvičku ozdobenou papírovou kytičkou a barevnou pentlí předali s vinšováním a zpíváním kmotříčkům a strýčkům a něco dobrého za to dostali.
Koledovat se chodilo i s tradičními nástroji, jako byl například fanfrnoch - keramický džbán, jehož otvor byl překrytý kůží. Ve středu této kůže byl provlečen svazek žíní, za které se navlhčenými prsty tahalo. Nástroj pak vydával charakteristický zvuk.
Pokud do stavení na Nový rok vstoupilo jako první dítě nebo děvče, bylo to dobré znamení. Stará žena znamenala neštěstí. Hospodyně si hleděla hrnců. Kdyby se jí tento den nějaký rozbil, byl by celý rok nakřapaný. Přes práh se pokládalo koště a kdo přišel do domu první, měl je sebrat a uklidit na místo, jinak by se z něho stal lenoch a budižkničemu.
Posílají se novoroční přání. Používá se v nich zkratka PF z francouzského pour féliciter, což znamená se štěstím nebo pro štěstí. S písemnou formou novoročních přání začal v první polovině 19.století hrabě Karel Chotek. Chápal je spíš jako omluvenky přátelům, které nestíhal navštívit a popřát jim osobně. Rozesílal je cca od roku 1827. Mají ale kořeny už ve středověku. Zatímco vánoční přání jsou spíše romantická, přání novoroční připomínají rozloučení se starým rokem spojené s veselím.
Dlouhá léta byl součástí novoročních rituálů projev prezidenta republiky. Prezident Miloš Zeman ale přeložil projevy na 2. svátek vánoční.
Den obnovy samostatného českého státu (1.1.1993)
Na Slovensku Den vzniku Slovenské republiky. Na Slovensku se slaví od roku 1993, u nás až od roku 2000. Na základě dohod došlo mírovou cestou k rozdělení Česka a Slovenska na dva samostatné státy. Jeden stát tvořily krom několika let za války od roku 1918.
Tři králové (6.1.)
Na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále o skok dále.
Na Tři krále zima stále.
Svátkem tří králů končí vánoční období. Odstrojuje se stromeček a uklízí vánoční výzdoba. Dříve se to dělalo až na Hromnice.
Původně to byl svátek Zjevení Páně (také Epifanie), kdy se slavil Ježíšův křest v řece Jordán a zjevení jeho božství. Z liturgického hlediska je konec Vánoc až druhou neděli v lednu na Křest Páně.
Po přenesení ostatků tří mudrců z Milána do Kolína nad Rýnem r. 1164 se dostali do popředí.
Předvečer tohoto svátku se dodržuje půst a zvláštní obyčeje. Zastupují jej symboly kříže, svící a svěcené vody a je poslední ze dvanácti osudových nocí.
Postavy nepřesně označovány jako Tři králové, jsou zmiňovány v Matoušově evangeliu. Podle legendy přišli z východních zemí tři králové poklonit se Spasiteli. Když na nebi spatřili jasnou hvězdu, ihned spěchali do Betléma. V evangeliu se hovoří o magoi – mudrcové, mágové. Pravděpodobně to byli astrologové neboli hvězdopravci, kteří pozorovali hvězdy. Jejich jména se v evangeliu nevyskytují, vznikla podle tradice až později. Nejstarší, Kašpar, přináší zlato symbolizující bohatství a moc. Melichar daruje Ježíšovi kadidlo, které v té době bylo vzácné. Slouží k vykuřování a je symbolem modlitby a úcty. Baltazar s černou tváří přinesl myrhu, symbol léčitelství. Léčivou mast z balzamovníku myrhového. Tento den se nese v energii požehnání.
Tento den chodívali a někde ještě chodí koledníci převlečení za tři krále, odění v bílých košilích s papírovými korunami ozdobenými zlatými křížky. Jeden má začerněný obličej. V ruce drželi tyč s betlémem nebo papírovou zlatou hvězdou. Často to byli nejchudší tři chlapci z vesnice. Vykuřovali stavení kadidlem a vykropovali svěcenou vodou proti nečistým silám. Potom na dveře napsali svěcenou křídou písmena K (C) + M + B a letopočet. Dům byl pak chráněn proti nemocem a pohromám na celý další rok, bylo v něm zachováno štěstí a Boží požehnání. Když popřáli hospodářům šťastný nový rok, dostali výslužku nebo peníze.
Mnohde se konala i divadelní představení.
V minulosti chodívalo králů více a byli mezi nimi nejen děti, ale i dospělí, zejména duchovní s ministranty, kostelník, učitelé se svými žáky.
V Pobeskydí se tři králové jmenovali Bača, Ševeček a Kovaliček.
Po roce 1989 se původní smysl svátku od individuální koledy přesunul spíše ke sbírkám pro Charitu a její dobročinné účely.
C+M+B
Kašpar (Casparus), Melichar (Mechior), Baltaztar (Balthasar)
Christis Mansionem Benedecat. Kristus žehnej příbytku. (Výklad z 1. poloviny 20. století)
Křížky mezi písmenky symbolizovaly nejsvětější trojici - Otec, syn a Duch svatý
Původně chodili jen chlapci.
Kostým – kostelní komže, v nichž se ministruje při mši nebo tátova velká košile. Červenou šerpu přes prsa nebo dva pestré šátky uvázané za cípy na ramenou a splývající jako plášť. Na korunách iniciály jména krále. Kašpar nesl hvězdu, Melichar kadidlo a Baltazar košík na výslužku – dnes kasička na charitu.
Děvčata se na Tři krále ráno před východem slunce omývala sněhem, aby měla svěží bělostnou pleť. Stavení, chlévy a pole se vykrápěly svěcenou vodou na ochranu před hmyzem a myšmi.
Večer tříkrálový se předpovídala budoucnost. Když lidé chtěli vědět, kdo z nich dříve zemře, zapálili každý stejně dlouhou svíčku. Komu nejdříve shořela, ten měl zemřít jako první. Podle stoupajícícho nebo klesajícícho kouře této svíčky se dalo poznat, jestli se jeho duše dostane do nebe nebo do pekla. Kdo by se podíval skrz vyražený smolný suk do světnice, uviděl by, kdo ještě týž rok zemře.
Věštilo se také ze sedmi hrnečků. Pod zvoleným hrnečkem člověk našel předmět, který symbolizoval, co jej čeká. Peníz - bohatství, hřeben - nedostatek, prsten - svatba, látka - cestování, figurka - narození dítěte, chleba - dostatek všeho, uhlí - nemoc či smrt.
V rodinné tradici je vhodné uspořádat rodinný oběd nebo večeři a při ní probrat, jak nám je, zda nemáme nějaký skrytý nevyřešený problém. Tento den se také podle tradice odstrojuje vánoční stromeček. Eventuálně sklízí betlém a vánoční výzdoba. Pouze jmelí se nechává viset v předsíni do příštích vánoc, kdy se vymění na Štědrý den ráno za nové. To, aby nás štěstí, soudržnost, pohoda, klid a dobrá nálada neopouštěly po celý rok. Jmelí má být darované od rodiny či přátel a i my máme jmelí někomu darovat.
V mnoha zemích se tento den připravuje tříkrálový koláč, do kterého se zapéká plod bobu, hrách, oříšek či figurka představující Ježíška. Dle průvodní pověry ten, kdo má po nakrájení koláče Ježíška ve svém dílku, bude mít v novém roce štěstí a někdy získá zvláštní dárek. Někde se koláč zdobí papírovou korunkou.
Perchta je jedna z koledních obchůzkových postav. Chodívala různé dny. Někde na sv. Barboru, na Mikuláše, v předvečer Štědrého dne nebo přímo na Štedrý den. A někde chodívala až v předvečer Tří králů, čímž symbolicky zakončovala období adventu a Vánoc. Vypadala různě. Někdy chodívala v řeznické zástěře s dřevěným nožem. Měla dlouhý červený jazyk a začerněný obličej nebo děsivou masku. Jinde měla obličej bílý pomoučený nebo dokonce červený.
Navštěvovala stavení, kde bydlely děti a kontrolovala, zda dodržují půst. Těm, které nebyly střídmé v jídle, hrozila, že jim rozpáře břicha a vycpe je hrachovinou. Někde chodilo percht více najednou. Jedna měla nůž a naznačovala rozpárání břicha, druhá měla peroutku, tedy koncovou část husího křídla s peřím (kosinka) a naznačovala, že rozpáranému dítěti břicho vymete.
Není zde spojitost mezi touto postavou a paní Perchtou z Rožmberka. Ta je spojována s jihočeskými zámky. Podle pověsti o bílé paní straší hlavně na zámcích v Telči a Jindřichově Hradci. Jméno Perchta totiž pochází z němčiny a manželky prvních pánů Hradeckých pocházely z Německa.
Německá postava Perchta je bytost, která se zjevuje v určitý den, tzv. Berchtentag nebo Perchtentag, ve sněhové vánici a hlídá pracovní morálku přadlen a poslušnost dětí.
V neděli po Třech králích začíná masopust. My si o něm ale budeme povídat až v únoru a slibuju, že to bude veselé zakončení tohoto seriálu. Ekvivalentem masopustu je ve městech plesová sezóna. I o ní pár slov příště.
Použité prameny:
Boledovičová, M., Kindlová, M.: Tradinář, Smart Press, s.r.o., 2019
Trnková, K.: České zvyky a tradice, Studio trnka, 2021
Příkazská, T.: Lidové tradice pro šikovné ruce, XYZ, 2020
Bezděk, E.: Rituály šťastné rodiny, Došel karamel, 2021
Skopová, K.: Hody, půsty, masopusty, Akropolis, 2014
Bestajovský, M.: Lidové obyčeje a nápady pro šikovné ruce, Zima, Computer Press, 2004
Zemanová, H.: Rytmus roku s Hankou Zemanovou, Smart Press, 2021
Paterko, L.: Naše tradice, 2017
Janovec, L.: Český rok včera a dnes, SUN s.r.o., 2023
Skopová, K.: Vánoční svátky o století zpátky, Akropolis 2010
Boledovičová, M., Kindlová, M.: Vánoční tradinář, Smart Press, s.r.o., 2021
Žádné komentáře:
Okomentovat